Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Je tu éra tichého zabijáka?

8 2006
Praha - I v devětadvaceti má dětskou tvář, nesmělý úsměv a mírný hlas. Působí zakřiknutě. Libor Sionko, tichý zabiják. Ve středu zničil ve své "one man show" nešťastné Slováky. Avšak po utkání, v němž jim dal úvodní dva góly a na poslední přihrál Kollerovi, se zase skromně culil do kamer.

"Nemám rád silácké řeči, že jsem právě získal místo v základní sestavě," vyprávěl s pokorou.

Že má za sebou životní zápas, připustil až po několika minutách rozhovoru. A to spíš z donucení, když ho k tomu novináři dotlačili.

Tichý zabiják... Do středy se k Sionkovi hodilo jen první z těch dvou slov. Tichý.

Do středy měl v reprezentaci jeden vstřelený gól za 22 zápasů. Trefil se v přáteláku s Kanadou.

Rychlostí se dokázal natlačit do šance, pak si však moc předkopl míč, brankář vyběhl a on ho napálil do něj. Tenhle popis spálené šance byl Sionkovým poznávacím znamením.

Už není. Na Slovensku prožil záložník magický večer. Kdekdo se překvapeně divil: Tohle že je Sionko?

"V jedenadvacítce, kde jsem ho vedl, hrál někdy ještě lépe," tvrdil trenér Karel Brückner.

Ještě lépe? Nechce se tomu věřit. V tom případě by musel Sionko prokličkovat celé hřiště, dát obráncům "jesličky" a vstřelit gól patičkou.

Byl to v Bratislavě ojedinělý skok do geniality, z níž se Sionko vrátí k předchozím výkonům? Nebo jde o náznak trvalého vzestupu?

Za "bé" je možná správně.

Tým a jeho muži

Klíčový muž: Tomáš Rosický
Jeho nápady a ofenzivní jízdy národní mužstvo nutně potřebuje. Rosický se stává vůdcem a mozkem hry.

Nepostradatelný muž: Jan Koller
I když nemá nejlepší formu, český obr je neuhlídatelný. A když na něm „visí“ dva soupeři, mají prostor jeho spoluhráči.

Nový muž: Libor Sionko
Ale také Lafata či Kulič, kteří se jako úplní nováčci skvěle ukázali.

Fotbalistovi se náramně povedly oba nynější zápasy, proti Walesu zařídil oba góly nahrávkami.

Zdá se, že mu pomohl letní přestup, když z Austrie Vídeň odešel do Glasgow Rangers. Za osm minut premiéry ve skotské lize dal gól a v týmu je respektovanou hvězdou.

Hvězdou. Ne mužem ve stínu.

Pozici v přítmí přitom Sionko dobře zná. "Měl smůlu, že byl jak ve Spartě, tak v reprezentaci s Karlem Poborským," připouští i Brückner.

Poborský okupoval pravou stranu zálohy, kde se i Sionko cítí nejlíp. Ale dostat se do sestavy na úkor Poborského byl neřešitelný úkol. Ve Spartě dokonce Sionko nastupoval v záloze vlevo, což bylo trápení.

"Nesrovnávejte mě s Poborským, každý jsme jiný," prosí i dnes.

Poborský už v českém týmu není a Sionko je teď tím nejlepším důkazem, že na něj lze zapomenout.

"V Bratislavě to byl asi Liborův životní zápas, možná se k němu bude už těžko přibližovat," míní Jiří Novotný, někdejší spoluhráč ze Sparty.

Zopakovat excelentní středu se skutečně zdá složité. I poloviční výkon by však pořád Sionkovi stačil ke chvále. A k místu v sestavě.

Libor Sionko rozhodl dvěma góly a jednou asistencí o tříbrankovém vítězství českých fotbalistů na Slovensku.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze