Myslím, že za patnáct zápasů, v nichž jsem nastoupil, je to dost.
Na který jste nejpyšnější?
Na ten patičkou Spartě. Každý gól Spartě má váhu, navíc při tomhle se mi povedly dvoje jesličky. Až u televize jsem si všiml, že míč prošel mezi nohama nejdřív Gabrielovi a až pak Poštulkovi.
A jaká vaše branka byla nejdůležitější?
Asi ta s Opavou na tři jedna. Nejdřív tak důležitě nevypadala, ale když Opava snížila na tři dva, stoupla v ceně.
Máte svoje podzimní góly nahrané na videu?
Mám je na kazetě všechny. O tyhle nahrávky mi pečuje manželka Lucka. Občas moje góly pouštíme našemu dvouapůlletému Markovi a on vždycky už dopředu volá, táto, musíš do branky.
Jaké brankové situace máte nejraději?
Určitě ne ty vyložené. Člověk na zlomek vteřiny sleví z pozornosti, najednou odněkud přiletí skluzem obránce a je po šanci. Proto mi před soupeřovou brankou nevadí, když jsem v tísni a pod tlakem. Řeším takové situace mnohem líp, protože musím.
A co sólové nájezdy?
Ty mám rád, ale protože nepatřím k nejrychlejším, tak se do samostatných úniků nedostávám tak často. Škoda, že jeden z nich jsem zmařil v sobotu se Spartou. Dát na tři dva, asi bychom neprohráli. Jenže míč mi skočil na drnu a já to napálil vedle.
Kolik gólů asi budete mít na kontě po třicátém kole?
To se nedá odhadnout. Budu rád, když jich bude co nejvíc. Před začátkem ligy bych bral všemi deseti, kdybych měl jedenáct gólů na jejím konci. Teď zkrátka musím myslet na víc.