Hlavně se neptejte, co před lety prožívali ve Slavii. Pardon ve Spartě. Ani jeden o tom nechce mluvit.
„Nezlobte se, opravdu ne. Před tímhle zápasem to není vhodné,“ omluví se trenér Jaroslav Šilhavý.
Kolega Petr Rada se zdráhá zrovna tak: „V dobrém vzpomínám na každý klub, kde jsem pracoval. Trenérská branže je nevyzpytatelná.“
Tak nevyzpytatelná, až se tomu nechce věřit.
Pětapadesátiletý slušňák Šilhavý, který před časem pomáhal pět let trénovat Spartu, zrovna povznáší Slavii. Pevně věří tomu, že sešívané dresy dotáhne k titulu.
Osmapadesátiletý pruďas Rada, který v létě 2012 přebíral Slavii, se čerstvě pokouší probudit tápající Spartu.
Co čert nechtěl, v neděli se potkají v proslulém pražském derby.
Výkop je v 17.30, vysílá O2 Sport av Edenu píská rozhodčí Franěk.
I na trenérech záleží, jak se dubnové derby zapíše do historie.
Třetí Sparta musí ve 22. kole vyhrát, protože má poslední šanci, jak dohnat desetibodové manko na vedoucí Plzeň. Prohraje-li, rovnou může boj o nejvyšší pozice zabalit. Druhá Slavia musí vyhrát, aby potvrdila roli favorita a udržela se na špici. Prohraje-li, nahraje úhlavnímu rivalovi a zároveň Plzni.
Do konce soutěže sice zbývají ještě dva měsíce, ovšem na obou trenérech rychle poznáte, že se blíží něco skutečně výjimečného. Tím spíš, že se dobře znají. Hráli proti sobě, pracovali spolu, respektují se. Když Rada vedl reprezentaci, dělal mu Šilhavý asistenta.
„Náš vztah je na vysoké úrovni. U nároďáku jsem se od Petra měl co učit. Občas si zavoláme, ale to teď radši vynecháme,“ usmál se Šilhavý.
Když Rada v půlce měsíce narychlo převzal klopýtavou Spartu, ze srdce mu gratuloval k novému angažmá. Teď ho ovšem potřebuje porazit. Bez provokací, bez jitření emocí a bez předzápasového dráždění. Přitom by bylo na co vzpomínat.
Třeba Šilhavý, který od loňského září neprohrál se Slavií jediný soutěžní zápas, měl na Letné dobré jméno. I když si ho většina fanoušků automaticky spojuje se Slavií, za kterou hrával, ve Spartě coby trenér zažil boje o titul i osmifinále Ligy mistrů. A také několik zápasů s„nepřítelem“. A když se v roce 2007 na Letnou vracel coby trenér Kladna, pravil: „Být tu jako soupeř je neobvyklý pocit. Sparta? To byla podstatná doba a významná část v mém fotbalovém životě.“
V trenérské vizitce, která se na podzim objevila na webu Slavie, byla přitom Sparta zmíněná jen jako „jiný pražský klub“. Klasická ironie a možná trochu hrozba. I Šilhavý dumal, zda mu fanoušci sparťanskou kapitolu odpustí: „Ve Spartě jsem byl, ale jako trenér je těžké být srdcař se vším všudy.“
Teď už ví, že„kaňka“ v životopise nevadí. Pod jeho vedením Slavia šlape, fotbalem se baví, po letech je blízko titulu a v nedělním derby k němu může udělat výrazný krok.
Tedy pokud se proti nepostaví Petr Rada, který na Slavii může mít pifku. První krátkou epizodu z jara 1998 pomineme, sezonu 2012/13 už nemůžeme. Brzy to budou přesně čtyři roky, co ho odfouknul mohutný pokřik z tribun: „Rada ven!“
Z pětadvaceti zápasů jich devět prohrál, o úspěchu nemohla být řeč. Sám kvůli stresu zhubl osm kilo. „Nejsem tak slabý, abych utekl zboje,“ říkal Rada, než funkci složil.
Teď se do Edenu vrací. Se Spartou, která je všelijaká, jen ne v pohodě. Ale jak známo: před derby se obvykle všechny rozdíly mažou.