V Prištině hraje reprezentace s Kosovem už 7. září, o tři dny později ji čeká v Podgorici duel s Černou Horou. Do důležitého dvojzápasu evropské kvalifikace zbývá měsíc.
„My už samozřejmě v hlavě máme okruh hráčů, s kterým počítáme. Pozitivní je, že se nám vyjma Bořka Dočkala postupně uzdravují zranění, ať už Tonda Barák nebo třeba Vláďa Darida. Věřím, že i oni budou k dispozici,“ poznamenal Šilhavý.
Chystáte i nějaké překvapení?
Teprve uvidíme. Hodně se v poslední době skloňují mladí jako Hložek, Matoušek nebo Sadílek. Pro náš fotbal jsou všichni příslibem a my je sledujeme. Hložek hraje pravidelně ve Spartě, Matoušek zase v Jablonci. Sadílek je v sestavě Eindhovenu, byť v poslední době na nezvyklém postu levého beka. Každopádně stabilně hraje, což svědčí o jeho kvalitách.
Co útočníci? Kozákovi se zatím po přestupu nedaří, Krmenčík se po zranění prosadil v jediném ze sedmi zápasů.
Ale já věřím, že se do formy dostanou. Kozák se dostává do šancí, brzy mu to tam začne padat, Krmenčík hraje pravidelně teprve měsíc. A máme další hráče: například Doležala v Jablonci.
Také Patrika Schicka, ofenzivní jedničku.
Uvidíme, jaká bude jeho pozice v klubu. Byly šumy, že by mohl odejít, ale zatím zůstává, nastupuje v přípravných zápasech, je v pohodě a v poslední době odevzdával v reprezentaci velmi dobré výkony. Doufám, že mu to vydrží.
Plánujete ještě v průběhu srpna za krajánky do zahraničí vyrazit?
Chystáme se právě do Itálie a pravděpodobně také do Anglie, minimálně si chceme s kluky promluvit. Byli jsme se také podívat na přípravném utkání Augsburgu s Boloňou, kde jsme viděli Máru Suchého i Láďu Krejčího. A Slavii, Plzeň, Spartu i ostatní tuzemské týmy máme na očích neustále.
Co očekáváte od Kosova, příštího soupeře?
V tabulce kvalifikace jsou nám nejblíž, takže je považuji asi za největší konkurenta v boji o druhé místo. Myslím, že ve srovnání s Černou Horou a Bulharskem jsou asi nejkompaktnější, takticky vyspělejší. Řadím je malinko výš. A v domácím prostředí budou mít výhodu, byť věřím, že utkání zvládneme.
Snad lépe, než my novináři speciální tréninkovou jednotku.
Ale já bych řekl, že jste se s tím vyrovnali, pracovali jste poctivě, snažili jste se vstřebávat všechny pokyny. Samozřejmě, že někdo uměl víc, druhý méně, občas nějaká přihrávka nepřilétla do nohy, ale na koleno nebo břicho. Holt, reprezentanty z vás po jednom tréninku neudělám...