Brückner, který v pondělí oslavil osmasedmdesátiny, využil v kvalifikaci o Euro 2004 nejméně hráčů v samostatné české historii. Jarolím naopak nejvíc.
I proto, že na rozdíl od svých předchůdců Uhrina, Chovance, Brücknera, Bílka či Vrby neměl k dispozici několik měsíců na testování hráčů v přípravných duelech.
A nemohl mít některé opory, které by chtěl: po nepovedeném Euru 2016 Čech, Plašil, Lafata, Hubník a Limberský ukončili reprezentační kariéry. A tak zkoušel a hledal během kvalifikace o mistrovství světa 2018, protože mu často nic jiného nezbylo.
Proto ani nepřekvapilo, že Česko na největší fotbalové akci příští rok v Rusku bude chybět. Co však musí kouč udělat teď, aby postoupilo na Euro 2020?
Musí skončit testování. „Chce to mužstvo stabilizovat, aby si hráči na sebe zvykali a ve hře jsme měli automatismy,“ říkal Jarolím po víkendové přípravě v Kataru, kde Česko zakončilo kalendářní rok 2017.
Na přípravu bude mít ještě jarní část, od podzimu 2018 startuje Liga národů a od jara 2019 kvalifikace o Euro. „Je na čem pracovat,“ souhlasí.
Ale už nejde, aby se nominační seznamy, které obvykle dělí měsíc, ze třetiny lišily. Aby se o víkendu někdo zaskvěl v české lize a v úterý dostal pozvánku, když se v předchozích měsících trápil a výkonnost na reprezentaci nevykazoval. „Stabilní výkony musí podávat dlouhodobě,“ říká i sám Jarolím.
S kým tedy může počítat? Nejspíš už ne s veterány Tomášem Rosickým a Tomášem Sivokem, kteří reprezentační kariéry oficiálně neukončili, ale tak nějak všichni cítí, že už se bude hrát bez nich. I když Rosický, pokud je zdravý, je pořád nejlepším českým fotbalistou.
„Čas běží. Když bude ve formě a cítili bychom, že by nám pomohl, tak proč ne. Ale chtít musí i on. A hlavně záleží, jestli bude zdravý. Schopnosti na reprezentaci má,“ řekl Jarolím o Rosickém.
Když za Spartu odehraje zápas, potřebuje několik dní na regeneraci. Těžko by po lize mohl hned naskočit do reprezentačního soustředění a bez odpočinku zvládnout dlouhé cestování a zápasy.
Jarolím je u národního mužstva od srpna 2016, od té doby pozval víc než padesát hráčů, byť někteří byli jen v nominaci a do deseti kvalifikačních a šesti přípravných duelů nezasáhli.
Kádr, který za rok bude bojovat v Lize národů a následně o evropský šampionát, by měl být užší. Kdo v něm by neměl chybět?
Brankáři. Tady Česko nestrádá, má důstojné nástupce Petra Čecha, který loni reprezentační kariéru po téměř patnácti letech ukončil.
Vaclík, Pavlenka i Koubek působí v zahraničí. Vaclík za Basilej chytá Ligu mistrů, Koubek s Pavlenkou každý víkend čelí elitním útočníkům ve francouzské resp. německé lize.
Ať už kouč vybere za jedničku kohokoli, chybu neudělá. Dosud jí byl Tomáš Vaclík a k pozici číslo jedna má i nyní nejblíž.
Obránci. Hledá se stabilní stoperská dvojice, kterou Česko od dob Ujfalušiho s Rozehnalem v podstatě nemělo.
Kapitán Suchý i Brabec, kteří patří k těm zkušenějším, chybují. Kalas dorůstá, ale příliš pomalu. Simič teprve začíná. Další adepty však nejspíš nenajdeme.
Doplnit je mohou případně ti, kteří se v posledních měsících v týmu mihli: Lüftner, Jugas či Hovorka, další možností může být Pokorný, pokud v Montpellieru bude hrát.
Pravou stranu má kouč obsazenou luxusně, Kadeřábek i Gebre Selassie nastupují pravidelně za Hoffenheim resp. za Brémy, lepší krajní beky Česko nemá. A pokud nebudou zranění, nemusí to kouč řešit.
Vlevo tak výrazné osobnosti nejsou, přednost dostává Novák, na podzim se v týmu zabydlel Bořil. Ale ani jeden z nich bundesligu nehraje...
Záložníci. Pod Jarolímem se v národním mužstvu ukázalo čtrnáct středních záložníků, za čtrnáct měsíců je to vysoké číslo. Z nich vychází, že nominaci by určitě měli dostávat Darida, Barák, Souček, možná Hořava a i Dočkal, pokud najde angažmá mimo Čínu.
Vzpomene si někdo ještě na Mareše, Droppu, Pavelku či Pospíšila?
Začínající reprezentanti Houska či Hrubý musí kvality dlouhodobě prokazovat, potřebují však hrát těžká utkání na mezinárodní scéně, ne pouze zápasy v české lize.
Z křídelních hráčů si další šanci jistě zaslouží Kopic s Janktem. Ale kdo dál? Krejčí vypadl ze základní sestavy Boloně, proto ho Jarolím v závěru podzimu nebral. Sýkora nepřesvědčil, Zmrhal hraje málo ve Slavii, u Falty platí to samé jako pro Housku s Hrubým.
Útočníci: Žádný pochyb není o Krmenčíkovi, který šanci, kterou mu Jarolím poskytl, plně využil. V kvalifikaci dal čtyři góly, je útočníkem číslo jedna. Jinak z osmi forvardů, které Jarolím za svou éru nasadil, skóroval už jen Václav Kadlec.
Velkou perspektivu má Patrik Schick, ale kvůli zdravotním problémům chyběl celý podzim.
A pokud v lize budou dál střílet góly, jsou další na řadě Necid se Šuralem. Nebo ještě přijde čas Vydry?
Samozřejmě, že se v průběhu roku v Jarolímově výběru mohou objevit další fotbalisté, kteří výkonnostně zasvítí.
