Davide, Hamburk patřil před sezonou k velkým favoritům na titul, ale je předposlední. Co se stalo?
Tahle sezona nebyla od začátku jednoduchá. Nastala velká obměna kádru, začalo se budovat nové mužstvo a nešlo to.
To je jediný důvod neúspěchů?
Určitě to není důvod, abychom byli předposlední. Odehrála se spousta věcí, bylo hodně zraněných. Jsme jediný tým v bundeslize, který nehrál dvakrát po sobě se stejnou sestavou. Nechytli jsme začátek, a pak už se to vezlo.
Ale herně jste nepropadli, ne?
V každém zápase, kromě Ligy mistrů, kterou bych nechtěl hodnotit, jsme byli lepší, ale hráli jsme dost naivně. Dostali jsme gól, a pak to honili. Přehrál nás jen Bayern.
Proč nechcete hodnotit Ligu mistrů?
Tam to byla od nás výsledková blamáž (Hamburk v 6 zápasech získal 3 body při skóre 7:15).
Taky jste hráli naivně?
Nedařilo se nám v lize, neměli jsme odkud čerpat sebevědomí.
V tomhle chyběly opory z minulé sezony?
Odešel Barbarez i Beinlich, střelec i tvůrce hry. Navíc se rozpadla obrana, pryč je Van Buyten a Boulahrouz. To udělalo moc. Loni jsme to měli založené na dobré defenzivě, ale tohle bylo velké oslabení.
Vidíte to jako chybu vedení?
Teď to asi každý bere, že to byla chyba. Za Buytena přišel Kompany, ale zranil se. Další náhrada tady nebyla. Nemáme kádr jako Bayern.
Bylo pro vás na posledním půlroce něco dobrého nebo pozitivního?
Pro mě ne. Byl to nejnešťastnější půlrok, jaký jsem v Německu prožil. Navíc jsem měl přetržený vaz v rameni. Pořád jsem se s něčím dával do kupy a takhle se to vezlo. Už se těším na jaro, až budu zase v pohodě.
Vy se těšíte? Nemáte spíš obavy ze sestupu?
Obavy jsou, honí se vám to hlavou, ale věřím, že se semkneme.
Horší už to být nemůže.
David JarolímNarodil se 17. května 1979. Začínal ve Slavii, pak se přes Bayern Mnichov a Norimberk dostal v roce 2003 do Hamburku. S ním loni vybojoval třetí místo v bundeslize, postoupil do osmifinále Poháru UEFA a navíc se probojoval do nominace na mistrovství světa, kde však nehrál ani minutu. V nové sezoně se už Hamburku tolik nedařilo. Tým je v bundeslize předposlední, vybouchl v Lize mistrů a Jarolím si navíc poranil vazy v rameni. |
Jaká je v týmu nálada?
Nic moc. Když se nevyhrává, tak nemá člověk ani chuť trénovat.
Byl jste zástupcem kapitána a při zranění Van der Vaarta jste tým několikrát i vedl. Cítil jste větší zodpovědnost za neúspěšné výsledky?
Určitě. Ta zodpovědnost byla mnohem větší. To je jasné.
Neříkal jste si někdy: Možná by bylo lepší, kdybych pásku neměl.
Ne, to ne. Takový nejsem. Ale je pravda, že jsem nebyl v pohodě. Hrál jsem už deset dní po operaci, což byla možná chyba. Mohl jsem si dát větší pauzu. Člověk si nepomůže, nedostane se do pohody, a pak to jako kapitán nemůže tolik brát na sebe.
Mluvil jste aspoň v kabině?
Jasně, to je povinnost. Říkal jsem, že hrajeme dobře, ale musíme víc věřit ve vítězství. Byl to velký zápřah na psychiku. Poslední zápas byl pro nás symbolický: vedli jsme venku 3:1 a remizovali kvůli vlastnímu gólu v nastaveném čase.
Co na to němečtí novináři?
Loni nás vynášeli do nebes, teď je to opačně. Mě přímo nekritizovali, ale také nikoho nechválili.
Jakou pozici má trenér Doll?
Má v Hamburku velké jméno. Doufám, že se to uklidní, on zůstane a dáme to do kupy. Pozitivní je, že mužstva kolem nás hrají bezzubý fotbal. Zato my hrajeme dobře, ale nedáváme góly, to je naše slabina.
U Dolla tedy chybu nevidíte?
Chyby dělá každý, ale z větší části je to na hráčích. Za dva a půl roku vytáhl Hamburk hodně nahoru.
V Česku by tuhle situaci neustál.
Myslím, že kdokoliv jiný v Německu také ne.
Jak na neúspěchy reagovalo vedení? Dostali jste nějaké pokuty?
Pokuty nebyly, spíš sezení s prezidentem a manažerem. Člověk už toho měl plné zuby i hlavu. Ale nějaký signál od nich musel přijít, v téhle situaci nemohli zůstat v klidu.
A co fanoušci?
Každý zápas byl vyprodaný, pořád fandili, to je obdivuhodné.
Takže nelitujete, že jste prodloužil smlouvu do roku 2010?
To určitě ne. Až se z toho dostaneme, o to to bude lepší pocit.
Jak jste se odreagovával od špatných pocitů?
Jsem takový typ, že jsem pracoval dál a přidával si při tréninku.
Volal jste si také s bratrem a otcem, kteří jsou se Slavií druzí?
S bráchou si voláme každý den. Jsem rád, že se dostali na špici, aspoň, že se dařilo jim.
Náladu vám nezlepšila ani reprezentace?
Poslední zápas s Dánskem byl hodně špatný, takže odtud jsem si také moc sebevědomí nepřivezl (směje se). Na tenhle půlrok bych nejradši zapomněl.
