Kdy jste dal naposledy dva góly?
To není tak složité zjistit, já góly moc nedávám. Bohužel. Dva góly byly předloni v Rostocku, my tam vyhráli 6:1. To si pamatuju dobře.
Chybějí vám góly?
Určitě. Chtěl bych jich víc. Jsem ofenzivní záložník, měl bych být lepší. Loni jsem dal v lize jen dva.
Včera jste se trefil brzy po sobě, v 64. a 71. minutě. Jak to proběhlo?
Já už měl jednu možnost do přestávky, ale nevyšlo to. První gól byl snadný, Honza Laštůvka vyrazil míč a já ho doklepl do sítě pod jeho rukou. Druhý přišel po centru Oliče zleva. Dával jsem placírkou k tyči. Bylo to tři nula a nazdar.
Laštůvka vám asi moc nepoděkoval, že?
Bavili jsme se jen před zápasem. Já v závěru střídal a u nás je režim, že hned po zápase musíme půl hodiny šlapat na rotopedu, aby nám lékaři odebrali laktát. A mezitím byl Honza pryč.
Volal jste po zápase tátovi?
Ne, měl před zápasem. Právě jsem přišel domů, sleduju Slavii v televizi, kluci se trápí (v době rozhovoru začínal 2. poločas utkání Slavia - České Budějovice).
Jaro jste začali nevalně, dvěma remízami. Brali jste zápas s Bochumí jako zlomový?
Určitě. Dostali jsme se zpátky na třetí místo, ztrácíme tři body na druhé Brémy. To se dá smazat. A v neděli hrajeme na Bayernu. Paráda!
Tam se těšíte?
Určitě. V Mnichově se nám daří, dvakrát po sobě jsme tam vyhráli a nezlobil bych se, kdy se to povedlo potřetí. Zase šlapeme, hrajeme o Ligu mistrů. Chceme ji. Dva nejlepší postoupí přímo, třetí jde do kvalifikace. Šanci máme slušnou.
