Nedvěd, Poborský, Galásek, Koller, Šmicer, Kinský, Týce, Mareš, Lokvenc a teď Jankulovski.
Deset členů slavné party, která na mistrovství Evropy 2004 nadchla Evropu krásným útočným fotbalem, ale nakonec smolně prohrála v semifinále s Řeckem po prodloužení, už nehraje fotbal profesionálně.
Jankulovski je zatím posledním z nich. "Končím definitivně. Ani žádná nižší soutěž nepřichází v úvahu. Rekreačně si snad ještě zahraju, až se po zranění dám dohromady, ale nějakou soutěž už hrát nebudu," prohlásil Jankulovski na tiskové konferenci.
"Hlavní důvod je zdraví, dvakrát během roku mám těžké zranění. Nechci to riskovat potřetí. Křížový vaz není jako meniskus nebo cokoliv jiného. Takže končím kvůli zdravotnímu stavu, ale i kvůli rodině."
Bývalý reprezentant je ostravským odchovancem, od roku 2000 hrál v Itálii za Neapol, Udine a AC Milán, s nímž na jaře 2007 triumfoval v Lize mistrů. Loni na podzim se vrátil do Ostravy, ale po sedmi minutách si přetrhl vazy v koleně.
Stejné vážné zranění ho potkalo už na jaře 2011 ještě jako hráče AC Milán. V březnu v pohárovém duelu proti Palermu. Jeho kariéra skončila v podstatě už tenkrát.
Poslední měsíce italského angažmá promarodil, ještě získal mistrovský titul, vypršela mu smlouva, v létě se vrátil do Česka a v Ostravě tvrdě pracoval na návratu.
V září odcestoval na kontrolu do Milána. Když dopadla úspěšně, dohodl se s Baníkem na smlouvě. Poprvé nastoupil 15. října v desátém prvoligovém kole.
Do hry šel v 65. minutě, o chvíli později, po sedmi minutách, ho ze hřiště odnášeli na nosítkách. Diagnóza byla krutá - přetržené vazy v koleně.
V tu chvíli už bylo takřka jisté, že se k vrcholovému fotbalu nevrátí. V pondělí po obědě to na tiskové konferenci v Ostravě oznámil oficiálně.
"Hned první dny po zranění jsem byl na devadesát devět procent rozhodnutý, že moje kariéra skončí," přiznal Jankulovski. "Rozhodl jsem se vlastně rychle, ale jen jsem potřeboval trochu času, abych všechno vstřebal."
Marek Jankulovskinarozen 9. května 1977 kariéra: Ostrava (1987-95), VTJ Znojmo (1995-96), Ostrava (1996-2000), Neapol (2000-2002), Udine (2002-2005), AC Milán (2005-11), Ostrava (2011) úspěchy: třetí místo na ME 2004; stříbro z ME do 21 let 2000; vítěz Ligy mistrů, Superpoháru a MS klubů 2007; vítěz italské ligy 2011 účast na velkých turnajích: MS 2006, ME 2000, 2004 a 2008 a OH 2000 Český Fotbalista roku 2007 Reprezentace: 78 zápasů/11 gólů (2000 až 2009) Ligová bilance, česká liga: 111 zápasů a 15 gólů, italská liga: 259 zápasů a 27 gólů Ženatý, manželka Jana, dcery Karolína a Kristýna |
Zatímco oficiální sbohem není překvapivé, doslova senzaci způsobila jeho nominace na mistrovství Evropy 2000. Do týmu ho zařadil tehdejší trenér Jozef Chovanec, Jankulovski zrovna pobýval s mládežnickou reprezentací do 21 let na šampionátu na Slovensku.
"Myslel jsem, že si ze mě dělají legraci," vzkázal tenkrát třiadvacetiletý Jankulovski z hotelu v Piešťanech. Uvěřil, až když dostal k telefonu přímo trenéra reprezentačního áčka. "Nic jsem netušil, přišlo to nečekaně."
Po Euru, na němž nastoupil v zápasech proti Francii a Dánsku, přestoupil do Neapole, kam si ho vzal trenér českého původu Zdeněk Zeman. Po jeho odvolání Jankulovski příliš šancí nedostával, týmu se nedařilo a sestoupil.
Ve svém druhém roce v Itálii tak Jankulovski nastupoval ve druhé lize, v únoru 2002 ho koupilo Udine a do konce sezony nechalo v Neapoli na hostování.
V Udine prožil povedené angažmá, na postu ofenzivního záložníka táhl provinční klub do pohárové Evropy. Každé přestupové období italská média spekulovala, do jakého velkoklubu se Jankulovski přesune. Juventus, Inter Milán, AS Řím...
Nakonec odešel až po třech letech, v létě 2005 ho získal AC Milán. Jen málo českých fotbalistů se dostalo do klubu, který má světový ohlas. Snad jen Pavel Nedvěd a Zdeněk Grygera v Juventusu, Karel Poborský v Manchesteru United, Patrik Berger, Vladimír Šmicer a Milan Baroš v Liverpoolu, Tomáš Rosický v Arsenalu, Jiří Jarošík a Petr Čech v Chelsea.
Co Jankulovski bude dělat dál?"Ostrava je město, které mám v srdci. A když jsem se vracel, říkal jsem si, že Baníku pomůžu buď na hřišti, nebo i jinak. S novými majiteli jsem v kontaktu, uvidíme, jak to dopadne," řekl Jankulovski. "Zatím jsme se dohodli na externí spolupráci, Marek bude radit představenstvu ve fotbalových věcech. Jsme domluveni do konce sezony a pak se uvidí," poznamenal Libor Adámek, jeden z klubových majitelů. |
První rok v AC Milán byl pro Jankulovského těžký, byl spíš náhradníkem, ale v dalších letech se stal platným hráčem. "Splnil se mi sen," vyznal se na jaře 2007, když přes Manchester United postoupil do finále Ligy mistrů.
"Je to můj největší úspěch v kariéře," řekl v Aténách po finálovém vítězství nad Liverpoolem (2:1). "Tohle se nestává každý den, nedokážu ani popsat, jak se cítím. Jsem rád, že jsem tady mohl být. Byla to šťastná noc. Pravda, první rok byl strašně těžký, ale tuhle sezonu jsem dokázal nejen sobě, ale i hodně lidem, že na to mám. Někteří mi nevěřili, že můžu v AC Milán vůbec hrát," svěřil se.
V květnu 2008 prohlásil. "Nevylučuju, že se za tři roky, až mi vyprší smlouva v Miláně, vrátím domů."
Mezitím se zúčastnil svého čtvrtého velkého turnaje, na mistrovství Evropy 2008 však odjížděl po zranění kolena a šampionát nevyšel jemu ani českému týmu. Loučil se už po základní skupině, v níž rozhodující duel s Tureckem prohrál 2:3, ač vedl o dvě branky.
Jankulovski uvažoval, že skončí s reprezentací, ale nakonec v národním týmu pokračoval dál. Když se však nepovedla kvalifikace o postup na mistrovství světa 2010, dal jí sbohem. Bylo to 14. října 2009 po bezbrankové remíze proti Severnímu Irsku.
"Těch deset let v národním mužstvu uteklo strašně rychle," ohlížel se Jankulovski. "Nejhezčí vzpomínky mám na Euro v Portugalsku, i když po prohraném semifinále jsem byl strašně smutný. A nejhůř mi bylo na Euru ve Švýcarsku po porážce s Tureckem."
