V podzimní části se Jan Sýkora v dresu fotbalistů Jablonce předvedl pěti góly a šesti asistencemi, pomohl týmu k bronzové příčce, ale skončilo mu hostování, takže se zapojil do zimní přípravy pražské Slavie, jejímž je hráčem.
V průběhu ledna se však kluby domluvily na tom, že šikovný a produktivní záložník bude v jabloneckém klubu hostovat až do konce sezony.
„Když mi nevyšly nabídky ze zahraničí, tak jsem stál o to, abych tady mohl pokračovat, protože jsem se v Jablonci cítil dobře, v celém klubu jsou výborní lidé a v kabině máme dobrou partu,“ říkal 26letý Sýkora.
Už v úvodním jarním prvoligovém duelu doma proti Příbrami předvedl, jakým umí být rozdílovým hráčem. Na začátku druhé půle vstřelil za těsného jednobrankového vedení během 52. a 55. minuty dva góly a definitivně tak zlomil odpor soupeře.
Paradoxní bylo, že obě trefy byly do prázdné brány. První po nesobecké nahrávce Doležala, druhá po málo vídaném zkratu příbramské defenzivy.
„Že jsou góly do prázdné snadné? Tak to se vám z tribuny možná jenom zdá. Kdybyste na tom hřišti byli, tak možná mluvíte jinak,“ říkal s úsměvem levonohý záložník Sýkora novinářům po povedeném utkání.
„Při tom prvním jsem se jen soustředil, abych to trefil, protože to přede mnou hodně skákalo. A takové situace jsou nejhorší, navíc jsem to kopal pravačkou. U druhého gólu jsem tam běžel předem a doufal, že ta malá domů gólmanovi podjede, nebo něco. A on míč opravdu netrefil, takže tohle pak už bylo lehčí, ale když jste na tom hřišti, tak snadné to zase není,“ tvrdil Jan Sýkora.
Na kontě už tak má v sezoně sedm ligových branek a dotahuje se na spoluhráče Doležala. Ten sice mohl proti Příbrami svůj desetigólový účet rozšířit, ale v poslední vteřině při penaltě přestřelil bránu. „Škoda, Dolimu přeju, aby cenu pro nejlepšího ligového střelce nakonec vyhrál, aby ty góly dával a pomáhal nám, jako na podzim,“ doufá Sýkora.
