„Bydlíme v Praze na Proseku, což je paráda, po nové dálnici jsem tu za tři čtvrtě hodiny. Anebo budu v Teplicích přespávat u tchyně,“ pousmál se Rezek, mistr se Spartou i Plzní a jedenadvacetinásobný reprezentant. V české lize nastřílel 37 gólů ve 231 zápasech.
Jak jste se objevil v Teplicích?
Po konci sezony mi zavolali trenér Šmejkal a sportovní ředitel Kuba Dovalil, jestli bych měl vůbec zájem do Teplic jít. Já řekl, že jo, protože jsem tady vyrostl, byl jsem tu od 14 let až do doby, než jsem odešel do Sparty. Dostal jsem tady poprvé šanci v lize. Sice můj návrat ještě není úplně dotažený, ale jsem rád, že jsem dostal příležitost se vrátit.
Jan Rezek před prvním teplickým tréninkem.
Kariéru jste začal v Teplicích, takže ji tu i zakončíte?
Trošku mě to napadlo, že se kruh uzavírá, ale já se cítím dobře, zdraví mi drží, musím to zaťukat. Je pro mě obrovská motivace znovu si zahrát v Teplicích.
Bylo pro vás překvapení, že vám Teplice nabídly angažmá?
Spíš pro moji rodinu. Je ráda, že to bude mít na fotbal blízko. Teplice asi vědí, proč mě chtějí, budu se jim to snažit vrátit na hřišti.
S Příbramí jste sestoupili, přesto po vás sáhl dobrý český klub. Je to ocenění vaší práce?
Nějaké ocenění to je, ale všichni víme, jak minulá sezona dopadla. To, že jsme spadli, jde za námi staršími. Za mnou, za Martinem Jiránkem a ostatními kluky, kteří kabinu táhli. Dopadlo to hrozně. Teď je nová sezona a budu se snažit odvádět maximum pro Teplice.
Jaká bude vaše role? S rostoucím věkem se pozvolna posouváte sestavou dozadu.
Stoper ze mě nebude, nejdou mi osobní souboje. (smích) Ještě bude dost času s trenérem posedět a popovídat si, jsem tu první den. Tím, že jsem hrál za svoji kariéru v záloze na všech postech, můžu naskočit všude. Nejlíp se cítím na podhrotu nebo levém záložníkovi.
Můžete se stát lídrem kabiny místo Štěpána Vachouška, který ukončil kariéru?
Tuhle roli jsem plnil už poslední roky na Kypru i v Příbrami. Tím, že jsem už teď ke konci vždycky patřil mezi nejstarší, tak se tomu nevyhnete. Jsem na to připravený. Ale tady je dobrá parta, žádné problémy by být neměly.
Nemrzí vás, že Teplicím těsně utekly evropské poháry?
Kluci tady měli jaro fantastické, patřili k nejlepším. A kdyby se na to podařilo navázat, bylo by to skvělé. Ale na hodnocení cílů jsem tu moc krátce. Uhrát v příští sezoně poháry by bylo krásné, ale radši o tom nemluvit moc nahlas.
Jak na vás působí teplický tým?
Už když jsme tady hráli s Příbramí, bylo vidět, že mají sebevědomý a silný tým, který věděl, co chce hrát. Přestože nastoupili bez Filla a Ljevakoviče, převálcovali nás.
Když jste tu byl poprvé, utvořil jste silný ofenzivní tandem s Emilem Rilkem, vzpomínáte?
Teď si ze mě Pavel Verbíř (vedoucí týmu) dělal srandu, jestli zítra ještě nepřijde Emil. (smích) Vzpomínám na to rád, vyrostl jsem tady, jsem odchovanec a jsem šťastný, že jsem tady. Jsem zdravý, natěšený, odpočatý. I když odpočatý... s mými dětmi... Dělali jsme si srandu s mojí paní, že bychom potřebovali teprve teď nějakou dovolenou. (smích)
