Ve středu večer hrál Slovan doma důležitý zápas čtvrtfinále domácího poháru proti Zlínu. Polák, který předtím s Libercem trénoval jen něco přes týden, naskočil do hry po přestávce místo zraněného stopera Ondřeje Karafiáta. Hned v 52. minutě však na mokrém trávníku nešťastně podklouzl a tahle situace předcházela penaltě, z níž Zlín vyrovnával na 1:1.
Liberec nakonec doma padl po prodloužení 2:4 a jeho šance na možnost startovat v příštím ročníku Evropské ligy tím definitivně zhasly.
„Je to pro nás velké zklamání. Zápasu jsme přičítali obrovskou váhu. Měli jsme to dobře rozehrané, ale pak přišla má chyba, která předcházela penaltě,“ řekl 28letý hráč. „S týmem se postupně teprve sžívám a zvykám si na nový systém, ale nechci se na nic vymlouvat. Když už jdu do zápasu, musím odvést maximum a snažit se týmu pomoct. A místo toho jsem do zápasu zasáhl tou chybou.“
Vysoký stoper patřil k velkým nadějím nejen libereckého fotbalu. Do ligy v dresu Slovanu naskočil už v 17 letech.
„Bylo to doma za trenéra Lavičky proti Slavii, která měla v té době silný tým, a prohráli jsme 0:1. U Nisy bylo osm tisíc diváků a vzpomínám si, že jsem hrál ve stoperské dvojici s Pavlem Košťálem,“ zalovil v paměti Polák. V době své ligové premiéry už měl na kontě řadu zápasů v mládežnických reprezentacích a také stříbro z mistrovství Evropy sedmnáctek.
V roce 2012 se podílel na historicky třetím mistrovském titulu Slovanu Liberec, poté však zamířil do zahraničí. Jeho první štací byly polské Gliwice, kde odehrál dvě úspěšné sezony a nahlédl i do předkola Evropské ligy. Poté odešel do třetí italské ligy. Dva roky strávil v týmu Juve Stabia a vloni přestoupil do Cremonese. Tam však koncem ledna předčasně skončil.
„V Itálii jsem se kvůli nějakým okolnostem dohadoval na rozvázání smlouvy. Na tom jsme se na posledním jednání domluvili s tím, že mi od léta dál nabídli nový kontrakt,“ uvedl Polák. „Jednání v Itálii se dost táhla, takže jsem přestával věřit, že jaro ještě někde odehraju. Ale pak se to začalo vyvíjet dobře a se Slovanem jsem začal trénovat. Jsem rád, že tu mohu být, akorát jsem si obnovený debut představoval jinak.“
Čtyř a půl roku strávených v zahraničí rozhodně nelituje. „Naučit se cizí jazyky, to je velký přínos do života, a taky jsem potkal spoustu zajímavých lidí. Třeba v Cremonese jsme měli trenéra, který byl v nejvyšší Serii A a ordinoval nám úplně stejné věci jako tam,“ vypráví Jan Polák. „Rozdíl v tom provedení ve hře určitě nějaký je, ale pro mě jako pro středního obránce jsou takové taktické zkušenosti z italského fotbalu k nezaplacení, je to taková univerzita fotbalu. To jsou zkušenosti, které si člověk nekoupí ani nepřečte na internetu. To si musí prožít.“
K nynějšímu návratu do Liberce Polákovi pomohla i katastrofální marodka týmu hlavně v defenzivě. Vzhledem k tomu, že do konce sezony vypadl ze hry Latka a zdravotní trable řeší i Karafiát a Kouřilem, 11. celku ligové tabulky zbyl ve středu obrany jedině Kúdela.
Trenér Trpišovský si od příchodu Poláka slibuje hlavně zvýšení konkurence na místě stoperů. „Vzhledem k našim problémům možná brzy zaujme i místo v základní sestavě. Přivedli jsme ho jako zkušeného hráče, který by nám mohl okamžitě pomoct. Bude u nás do léta a pak se uvidí,“ řekl Jindřich Trpišovský.
