Rychlý záložník přezdívaný "Zip" se po patičce spoluhráče Bratanoviče opřel do míče a tvrdou ranou prostřelil brankáře Chudého. Podobně se přitom v nové sezoně už jednou trefil. "Jo, v Příbrami. Jenže tam jsem běžel přes půlku hřiště, tady to bylo jednodušší," usmíval se.
Byl jste hned rozhodnutý, co s míčem uděláte?
Trenér nám pořád říká, ať víc střílíme, tak jsem věděl, že to musím zkusit. A je super, že to takhle vyšlo.
Jak moc je pro vás výhra v pražském derby důležitá?
Hodně. Hlavně je to už třetí vítězství z venkovních zápasů, což se nám třeba loni moc nedařilo. Důležité body.
Čím to je, že se vám venku daří víc?
Ty jo, nevím... Zdá se mi, že hrajeme doma a venku stejně, nevidím ve způsobu hry rozdíl. Ale venku nám to prostě podle výsledků vychází líp.
Tentokrát jste zabrali až ve druhém poločase, ten první byl naopak z obou stran těžko koukatelný. Souhlasíte?
Máte pravdu. Oba týmy hrály v první půli jen po vápno, skoro bez střel. Proto jsme si v poločase říkali, že musíme víc střílet, zkoušet víc průnikových přihrávek, zpřesnit to... Snad se to ve druhé půli povedlo.
Taky jste poprvé v nové sezoně nedostali gól.
Jo, to jsme si taky říkali před zápasem - že těch gólů dostáváme hodně. Tentokrát jsme to udrželi vzadu s nulou, což je určitě plus.
Na začátku druhé půle jste ale měli i štěstí, když Dukla promarnila sérii šancí. Zatrnulo vám?
Říkali jsme si, že chceme hrát aktivně, ale oni na nás vlítli a prvních deset minut byli hodně nebezpeční. Naštěstí jsme to ustáli, stejně jako tlak, který měli na konci zápasu.
Jak moc pomohli fanoušci, kteří vám vytvořili na Dukle skoro domácí prostředí?
Bylo jich fakt hodně, za to jsme moc rádi. Je super, že nás podporují nejen doma, ale i venku.
Během zápasu skandovali "Ďolíček nedáme". Jak jste na zprávu o možném vystěhování ze stadionu reagovali vy v kabině?
Že by nás to rozhodilo? To vůbec. Ale nechci to moc komentovat, ani se o to moc nestarám. Ono to nějak dopadne, a já věřím, že dobře. Že v Ďolíčku zůstaneme.
