V patnácti letech to vypadalo na konec jednoho talentu. Jan Matoušek, záložník, kterého si fotbalová Příbram piplala od žáčků, se trápil. Skoro nehrál. Užíral se.
„Přišli za mnou jeho rodiče a smutně mi oznámili, že Honza končí. Že bude hrát za Spartak Příbram v nižší soutěži,“ vzpomíná Antonín Barák starší, tehdejší šéf příbramské mládeže. „Chtěl hrát, potřeboval mít z fotbalu radost.“
Teď, o pět let později? Když chcete s Matouškem udělat rozhovor, nepochodíte. Kolem hubeného blonďáka se strhl takový humbuk, že ho Příbram před mediálním zájmem chrání. I trenér Josef Csaplár už několikrát na novináře naléhal: „Nechvalte příliš, pozornost mu ubližuje.“
Jenže nechválit Matouška, to v posledních týdnech zkrátka nejde. Dlouho ligu nerozsvítil takový talent. Hráč, ze kterého byste byli paf a na první pohled jasně cítili, že v něm je něco víc. Sice zůstává v Příbrami, ale už od začátku srpna patří Slavii, která za něj vysázela 40 milionů – víc peněz v rámci české ligy za hráče nikdy nikdo neutratil.
Proto je Csaplárova obezřetnost pochopitelná. Chce jediné: aby jeho objev v klidu dohrál v Příbrami podzim, který načal parádně.
Za prvních pět ligových startů stihl tři góly a tři přihrávky. Ukázal, jak lehce umí obejít soupeře, připravit šanci, zakončit. Oslnil!
Co se stalo, že Matoušek z nešťastného náhradníka v příbramském dorostu vykvetl v největší naději českého fotbalu posledních let?
„Promluvili jsme tehdy s trenérem a od jara nastupoval pravidelněji. V klubu se udržel a v osmnácti začal biologicky dospívat,“ vysvětluje Barák. „Za rok už byl nejlepší střelec áčka. Žádný vazoun není a asi ani nikdy nebude, ale vyspěl.“
Vyspět Matoušek potřeboval. Nenarodil se s postavou svalovce, naopak byl dlouho proti vrstevníkům slabší, menší a uzavřený. „Ale měl dynamické předpoklady a miloval míč,“ vyzdvihuje Barák. „Já ho měl dva roky ve starších žácích a skvěle se mi s ním pracovalo. Hrál křídlo, mohl se vyhýbat soubojům a díky rychlosti se prosazoval.“
Neokoukaná jménakterá zaujala na startu ligy Roman Květ (Příbram) Abdalláh Júsuf Hilál (Bohemians) David Lischka (Jablonec) Patrik Žitný (Teplice) Ondřej Šašinka (Ostrava) |
To vydrželo. Na české poměry je kluk z Chrástu u Příbrami, který začal kopat v nedalekých Tochovicích, rychlý až abnormálně. Ukázal to i v neděli na Spartě. Stačilo šest minut, aby pláchl po levé straně Kayovi, s hlavou nahoře přihrál do vápna a hromotluk Slepička trefil Příbrami nečekané vedení.
Typická Matouškova akce! Už týden předtím ji dvakrát předvedl proti Dukle – jen z opačné strany. Po jeho pasech slavili góly veteráni – kromě šestatřicetiletého Slepičky také o tři roky starší Skácel. Jejich kariéry se blíží ke konci, zato Matoušek letí vzhůru. Jako by během chvilky zrychlil z nuly na sto.
12. srpna 2017: debut za áčko Příbrami ve druholigovém zápase s Vlašimí.
23. srpna 2017: první dva góly proti Varnsdorfu.
25. května 2018: postupovou sezonu končí jako nejlepší střelec týmu s jedenácti góly a bere i trofej pro nejlepšího hráče druhé ligy.
28. července 2018: druhý zápas v lize, první dvě trefy pomohly porazit Bohemians.
7. srpna 2018: rekordní přestup do Slavie, hostování v Příbrami do konce podzimu... A hned v dalším zápase gól a dvě přihrávky proti Dukle. Co bude dál?
Klidně je možné, že se Matoušek bude v Edenu hlásit dřív než v zimě. Slavii by se rychlík vpředu hodil – zvlášť, když jí při zraněních Mešanoviče a van Burena zbyli do útoku jen Škoda s Teclem.
V tom se skrývá další výhoda příbramského pokladu: klidně může naskočit i na hrotu, stejně jako pod ním nebo na kraji hřiště. Jeho rychlost a dravost se hodí všude, a tak by ani nepřekvapilo, kdyby si ho Slavia stáhla předčasně.
Ale je už připravený? „Potkali jsme se týden před přestupem a ptal se mě: Tréňo, co myslíte?“ líčí Barák. „Řekl jsem mu: Měl bys celou sezonu vydržet v Příbrami. Musíš se adaptovat na ligu a Příbram je ideální.“
Pro Matouška teď rozhodně, i když ji pomalu přerůstá. Je správně, že si už ve dvaceti ozkouší roli lídra, na kterého tým spoléhá a berou ho i mazáci. Trenér Csaplár mu věří a ví, jak na něj, zamilovali si ho fanoušci, Příbrami se i díky němu zvedla dříve bídná návštěvnost.
Skočit ze známého prostředí po pár ligových startech hned do Slavie, to by mohl být risk. Matoušek má k velké kariéře všechny předpoklady, je inteligentní, přizpůsobivý. Ale také má svou hlavu: nerad slyší kritiku, někdy si nedá poradit.
„Zatím si myslím, že nemá na to, aby byl ve Slavii rozdílový hráč,“ odhaduje Barák. „Tlak bude desetkrát větší než v Příbrami. Může ho to srazit, může to být výzva. Příkladem by mohl být Pavel Nedvěd: Každý krok výš bral jako motivaci. Když šel v devětadvaceti do Juventusu, po třech měsících si mi postěžoval: Teď jsem šlápnul úplně vedle, na to nemám. Jenže makal, zlepšoval se a skončilo to Zlatým míčem.“
Stop snění, zpět do reality: ta Matouškova se jmenuje Příbram. Ale jak dlouho?
