„Asi si to všichni ještě úplně neuvědomujeme. Časem to asi přijde, ale v tuhle chvíli je to hodně nezvyklý pocit,“ svěřil se po příletu do Prahy Jan Koudelka, v malém fotbale reprezentant domovského Blanenska a v tom velkém hráč Vyškova.
Češi mistry světa? Situace, kterou je ve skutečném fotbale takřka nemožné si představit, v tom malém až tak zázračně nepůsobí.
Světové federaci tohoto mladého sportu šéfuje Filip Juda z Brna, v Česku se na rozdíl od většiny dalších zemí hraje celostátní liga a zdejší reprezentace pravidelně sbírá medaile na evropských šampionátech. Naposledy skončila v červnu v Brně druhá.
Na tuniském turnaji už Češi přemožitele nenašli, když všech sedm zápasů vyhráli s ohromujícím skóre 32:3.
„Výsledky sice vypadají jasně, ale každý zápas byl těžký. V některých se nám nepovedlo dát rychlý gól, zažili jsme složité chvilky. Úroveň jde každým rokem nahoru a je pro nás ctí, že jsme vyhráli v tak silné konkurenci. Myslím, že každý rok to bude těžší a těžší,“ soudí Koudelka.
„Je to velký úspěch pro všechny lidi, co žijí malým fotbalem. Dokázali jsme něco, co se ve velkém fotbale Česku nepovedlo. A doufám, že se budeme takhle dobře umisťovat i dál.“
Úroveň ani konkurence se logicky s velkým fotbalem nedají srovnat. Česko na druhém světovém šampionátu (ten premiérový v USA se hrál nezvykle s mantinely) reprezentovali výhradně amatéři, kopající na velkém hřišti od třetí nejvyšší soutěže po krajský přebor. „V Mexiku a Americe se hrají v malém fotbalu profesionální soutěže, jinak vůbec nevíme,“ podotkl Koudelka.
Češi například rozprášili Argentinu 10:0 či Francii 7:0, v play-off zdolali Brazilce i Španěly. O něčem podobném se může Daridovi a spol. ve fotbalové reprezentaci jen zdát.
Ale pozor. Neznamená to, že by Češi měli za soky nějaké nazdárky. „Soupeři někdy byli lépe technicky vybavení, ale my jsme je předčili týmovostí. Každý rok máme výbornou partu, na kterou spoléháme. Všichni makáme jeden za druhého a za odměnu jsme mistři světa,“ oznamuje Koudelka.
Čechům se rovněž podařilo nastolit pohodovou atmosféru. „Když jsme po každém tréninku seděli u bazénu s pivkem před obědem, hráči ostatních mančaftů se divili, že si ho můžeme dát,“ líčí Patrik Levčík z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. „Nikdo nechápal, že jsme tak sehraní. Hleděli na nás, když jsme jim vykládali, že hrajeme zadarmo jako amatéři a každý v jiném mužstvu.“
Nyní se na novopečené šampiony valí vlna gratulací a pochval. „Přišlo jich hodně. Ale teprve jsme vylezli z letiště, takže vůbec netuším, jak to bude dál,“ hlásil Koudelka, který k triumfu přispěl čtyřmi trefami.
Potvrdil tak svou znamenitou podzimní formu, za Vyškov už totiž v MSFL skóroval šestkrát. „Já si to teď všechno nějak neuvědomuju. Teprve to asi přijde,“ usmál se.
