Po dlouhých 36 letech přijel do Štruncových sadů další Berger, Janův syn Tomáš. V 26 letech už sebevědomější než jeho otec, když poprvé vcházel do plzeňské kabiny. Odhodlaný stát se posilou a vydobýt si místo v sestavě.
"Zato můj příchod do Plzně dopadl dobře až na druhý pokus," vzpomínal včera Jan Berger. "Už dřív jsem totiž trenérovi Pospíchalovi slíbil, že s ním pojedu. Ale na domluvený sraz v Praze jsem nedorazil a pak jsem se styděl," říká pozdější opora Dukly, Sparty či švýcarského Zürichu a také třicetinásobný reprezentant.
Přestoupil jste tehdy z přeboru rovnou do ligy. Bylo to snadnější, než kdybyste přestupoval nyní?
Určitě. Dnes má téměř každý fotbalista agenta, můj syn Tomáš pana Pasku. Já, nebýt trenéra Pospíchala, bych možná ani ligu nehrál. To on mě dlouhou dobu sledoval a pak se kluby domluvily. Zato na Tomáše se na Julisku chodilo dívat v poslední době hodně pozorovatelů a také od kamarádů z fotbalového prostředí jsem se dozvídal, že je o něho poměrně velký zájem.
Jaká byla vaše první reakce na to, že jde do Plzně?
Trochu mě to povzneslo. Vždyť já v Plzni začínal s velkým fotbalem a nedám na ni dopustit. Hned jsem si říkal, že Bergerovy kořeny se vrací na místo činu (úsměv). Ale synovi jsem řekl i to, že v Plzni je velká konkurence, o místo v sestavě se musí poprat sám. A on také dobře ví, že jsem mu svým působením a kariérou ve fotbale nasadil vysokou laťku.
Přesto ale nezačínal s fotbalem jako s hlavním sportem, že?
Když byl kluk, na prvním místě byl tenis. Teprve po návratu naší rodiny ze Švýcarska, po 13 letech v roce 1999, hrál za třetí dorost ve Spartě. Po mém odchodu z klubu jsme si dokonce spolu zahráli v jednom mužstvu. Bylo to, jak říkáme, v pralesní lize ve Stránčicích.
Potom už přišla na řadu pražská Dukla?
Dukla hrála pražský přebor, já trénoval a později Dukla odkoupila od Jakubčovic druhou ligu. Tomáš se uplatnil i v této soutěži a loni s týmem postoupil do nejvyšší soutěže.
Na kterém postu by nejraději Berger otec viděl svého syna v plzeňském celku?
Nejdříve si své místo musí vybojovat. Protože má lepší levou nohu, tak na levé straně zálohy a trochu jako volný hráč. To už mu sedělo i v Dukle.
Budete nyní častěji návštěvníkem ve Štruncových sadech?
Jak mně to fotbalový čas dovolí, protože trénuji divizní Hořovicko. Ale radit a kritizovat moc nebudu. Spíše se synem utkání rozumně rozebereme, vždyť bude mít pokyny od trenéra. A oproti mně, když jsem začínal v lize, je starší a má svůj rozum.