Po nešťastné prohře 1:2 před dvěma týdny na stadionu francouzského Rennes slovenský středopolař v jabloneckých službách Jakub Považanec věří, že doma proti ukrajinskému velkoklubu jeho tým oslaví premiérový bodový zisk.
„Dynamo je nejkvalitnější tým naší skupiny, vždyť bylo v prvním losovacím koši. Bude to velice těžký a nepříjemný soupeř, ale my hrajeme doma a pokusíme se o dobrý výsledek. Nejlépe zvítězit,“ přeje si 27letý Jakub Považanec.
Ten se až v kalendářním roce 2018 stal po předchozím ročním tápání stabilním hráčem základní sestavy a pomohl Jablonci po parádní jarní jízdě ke třetímu místu v lize, které zajistilo přímý postup do skupiny Evropské ligy.
Co vám naznačil první zápas ve skupině v Rennes?
Že jsme s pátým mužstvem loňského ročníku francouzské ligy sehráli vyrovnaný zápas a přesvědčili jsme se, že v této skupině můžeme hrát s každým a nemusíme se nikoho předem bát. Škoda té penalty v nastaveném čase, bod byl blízko.
Jaký tedy bude recept na domácí úspěch proti Dynamu Kyjev?
Určitě musíme být takticky vyspělejší a nesmíme si dovolit v devadesáté minutě ve vápně faulovat. Bude také asi potřeba být o něco důraznější a víc běhat, protože hráči Dynama jsou silní na míči. My se ale nebudeme chtít přizpůsobovat jejich hře, naopak musíme předvést takový fotbal, kterým jsme se prezentovali v letošní jarní části. To se povedlo třeba před týdnem doma proti účastníkovi Ligy mistrů Plzni, kterou jsme porazili tři nula. Musíme hrát prostě stejně jako s ní a pak můžeme uspět.
Prožíváte momentálně nejlepší fotbalové momenty kariéry?
Rozhodně ano. S Banskou Bystricí jsme sice také byli třetí ve slovenské lize, ale to jsme pak hráli jen kvalifikaci Evropské ligy. S Jabloncem jsme kromě třetího místa v lize hráli ještě finále domácího poháru, to jsem také zažil poprvé jako skupinu Evropské ligy. Takže vlastně se dá říct, že posledních devět měsíců bylo mým nejlepším obdobím v kariéře a pevně doufám, že to bude ještě pokračovat.
Do Jablonce jste přišel vloni v lednu z Dukly Praha...
...tak jako je rok 2018 mým nejlepším, tak rok 2017 byl naopak mým nejhorším. Přišel jsem až na konci zimní přípravy a chvíli mi trvalo, než jsem se spoluhráči sehrál. Někdy jsem hrál, pak zase dvakrát ne a začínal jsem už být takový demotivovaný. Dá se říct, že mi pak hodně pomohl zimní příchod trenéra Rady do Jablonce, všechno se otočilo, hraju v záloze v základu s Tomášem Hübschmanem a Michalem Trávníkem a už na jaře nám to takhle klapalo. Víme, co jeden od druhého můžeme čekat a to je důležité. Tomáš to hraje odzadu a sbírá míče, Mišo je ofenzivní a já jsem takové pojítko mezi nimi a pomáhám oběma.