Vyjde mi poprvé cizina? Odchovanec Olomouce pomohl klubu svého srdce zpátky do první ligy, ale novou smlouvu nepodepsal. Už před sezonou avizoval, že chce změnu. V sedmadvaceti letech posbíral ofenzivní univerzál v české nejvyšší soutěži dost zkušeností: 177 startů, 21 gólů.
Už tušíte, kde budete hrát?
Ještě nevím, je to v jednání.
A preferujete zahraničí.
Zkusím zahraničí. Ale jasné to není, je něco ve hře. Jestli to klapne, nebo ne, ještě nevím.
Prozradíte víc?
Měla by to být nejvyšší soutěž v Evropě. Ale je dost předčasné teď na toto téma dělat rozhovor. Příští týden už by se mělo něco pohnout. Začínají přípravy, asi bych se měl někde zapojit.
Média spekulovala o zájmu Brna, které vede Svatopluk Habanec, jehož znáte ze Slovácka. To tedy vylučujete?
Já o tom nic nevím. Také jsem se to dozvěděl, ale to je všecko.
Varianta, že prodloužíte nakonec smlouvu v Olomouci, není?
Ne, na tom se už nic nezmění.
Se Sigmou jste se tedy rozloučil postupem do první ligy. Pomohl jste svému klubu v těžké chvíli. Takhle jste to zamýšlel?
Určitě, říkal jsem na začátku sezony, že bych byl nejradši, kdyby se postoupilo, a pak by se odcházelo líp, když vím, že tady bude první liga. Jsem tu od šesti let, až na rok a půl hostování jsem byl v Olomouci pořád. Jsem rád, že to dopadlo postupem.
V sezoně jste dal tři góly, na sedm přihrál. Ale také jste se dokázal v zimě vrátit po operaci kolena. Jak jste spokojený se svým příspěvkem týmu?
Sezona byla zase taková, že jsem první půlrok měl opět problémy s kolenem. V zimě jsem podstoupil operaci, necítil jsem se úplně ideálně. Ale myslel jsem si, že dám víc gólů. Myslím, že asistencí jsem měl celkem slušně. Osobní statistiky... Důležité je, že se postoupilo. Ve druhé lize ani čísla neřeším, pro mě bylo důležité, že se postoupilo. Samozřejmě bych rád dal víc gólů, ale když jsem měl šanci, tak jsem ji většinou spálil.
To už je taková vaše bolest po přechodu do mužského fotbalu. V dorostu jste góly sázel, čekalo se, že v tom budete pokračovat, ale vy je hlavně připravujete.
Ano, za kariéru mám daleko víc asistencí než gólů. Ale já mám radost i z asistencí, i když góly se vidí víc než asistence. I tak se to ale počítá.
Věříte, že Olomouc se v první lize už konečně zabydlí?
Pokud tým zůstane pohromadě, což asi ano, myslím, že odejde tak ještě jeden hráč, a kádr se vhodně doplní, což asi nebude úplně jednoduché při finančních možnostech, ale pokud si trenéři vyberou vhodné typy hráčů, tak by se střed tabulky hrát mohl. Když chytí začátek, aby se to trošku rozjelo. Karviná také chytila začátek, druhý půlrok už také měla pár proher v řadě, ale měla nahrané, tak byla v pohodě. Musíte chytit začátek.
Kdy vás fotbal nejvíc bavil?
Za trenéra Psotky, kdy jsme hráli v tabulce nahoře, dařilo se nám, všechny týmy jezdily do Olomouce nerady, protože jsme byli prakticky neporazitelní. Byla velká euforie, hráli jsme předkolo Evropské ligy. Na to vzpomínám nejraději.
To jste v útoku řádili ve čtyřech – vy, Hubník, Šultes a Ordoš.
Ano, byli jsme hodně sehraní. Hráli jsme prakticky poslepu, mohli jsme se na postech střídat. Nebylo to ortodoxní, že by jeden hrál jeden post. To bylo asi nejlepší období.
Za změnou stojí chuť po nové výzvě a také fakt, že už se dostáváte do věku, ve kterém fotbalista musí myslet na to, aby se pokud možno zabezpečil?
Od každého něco, to je asi logické, že člověk už přemýšlí, co bude dál. A samozřejmě i nová výzva je ve fotbalovém životě důležitá.
Když vás trenér Petržela v šestnácti vytáhl do A-týmu Sigmy, měl jste nálepku největšího ofenzivního talentu v klubu, náročným divákům v Olomouci jste neustále musel dokazovat, že oprávněně. Pomůže vám, že se této vizitky v cizině zbavíte?
Tak tlak bude všude. Navíc když přijdete někam do zahraničí, tak musíte být lepší než domácí hráči. Takže to asi úplně ne. Já to spíš měl vždycky tak, že se mi půlrok dařilo a pak přišlo něco, co mě pokaždé nějak zastavilo. Ale na to se nebudu vymlouvat. To člověk prostě neovlivní. Některé věci mě mrzí, ale nemůžete je vrátit zpátky.
Myslíte zranění kolen, poprvé už v sedmnácti?
Kdyby to koleno bylo jednou, tak je to v pohodě, ale bylo to víckrát. Takže bohužel. Vím, že se na to moc lidí nedívá, ale...
Přibrzdilo vás to.
Hm...
Hlavně že teď drží, ne?
Jo, snažím se na tom víc pracovat. Víc cvičím, aby kolena držela. Nic jiného mi ani nezbývá.
Vaše žena je doktorka, jste v dobrých rukou.
Občas to s ní probírám, ale ortopedka to není, takže v tomhle mi zase tolik nepomůže.
Pohled: talent potvrdilV šestnácti ho chce Manchester City, podepíše však smlouvu v Sigmě s nálepkou supertalentu a přezdívkou olomoucký Henry. Až by se jednomu zamotala hlava. V sedmnácti má přetržené vazy, o čtyři roky později musí na operaci chrupavky. Naposledy zlobivé koleno operoval v zimě. Že jste od Jakuba Petra čekali víc? Víc gólů, kliček? Střelec se z něj nestal, nevyniká v soubojích jeden na jednoho, přesto talent potvrdil. Odkopal v 1. lize 177 zápasů vzdor zraněním. Ukazuje fotbalové myšlení, to se nedá jen tak do hráče vtlouct. Ví, že chytrá přihrávka vymaže víc soupeřů než tři kličky. A tak sbírá asistence. Nenechte se zmást góly, Petr vždy patří k nejproduktivnějším sigmákům, mě jeho hra baví. Byť mi vyčinil, že jsem napsal s koučem Psotkou článek o tom, jak chce hru na něm postavit. A záhy odešel hostovat do Slovácka... Teď je v 27 letech na odchodu do ciziny. Manchester City na něj nečeká, kdyby se mohl rozhodnout znovu, šel by. Kašlat na kdyby. Introvert, jenž klame tělem, milované hře obětoval dost. |
