Ještě si vzpomenete na vítěznou trefu proti Olomouci?
Vybavila se mi, když to byl zrovna rok, 9. listopadu. Ale jinak ne. Už je to dlouhá doba, nevracím se k tomu.
Byl jste zklamaný, že jste po tak povedeném debutu nedostal šanci?
Zklamaný jsem byl v dalším kole, kdy jsme jeli do Liberce. Doufal jsem, že bych mohl nastoupit. Na jaře jsem byl dlouho zraněný, pak se změnil trenér. Potřeboval jsem čas, abych mu dokázal, že můžu nastoupit. Snad se to v zápase s Pardubicemi povedlo.
Proti Teplicím jste měl také nastoupit. Muselo naštvat, když jste se dozvěděl, že jste pozitivní?
Vzal jsem to jako fakt, se kterým nic neudělám. Na druhou stranu možná dobře, že jsem si tím prošel během volna a nepřišel jsem o žádné tréninky. Nepociťoval jsem žádné příznaky. Kdybych nešel na testy, ani o covidu nevím. Teď máme víceméně na tři měsíce klid.
Před startem jara trenér Páník prohlásil, že nastal čas na omlazení, že mladí už nejsou sparingpartnery. Jak jste jeho slova vnímal?
Neřekl bych, že teď mám větší šanci. Sestava se odvíjí od formy a výkonnosti. Ale potěšilo mě to. Člověk to musí brát jako určitou pochvalu. Každý se přizpůsobuje mužskému fotbalu jinak. Třeba Ceďa (Cedidla) se dostal do sestavy skoro hned. U někoho to trvá déle. Fyzicky jsem nijak nezaostával, tempo jsem chytil, ale kvalitativně jsem byl za zkušenějšími kluky. Časem se to však srovnává. Získávám větší jistotu.
Když jste hrál v dorosteneckých kategoriích, tak měli odchovanci cestu do áčka těžkou. Neodrazovalo vás to?
To bylo skrz Evropskou ligu. Co si pamatuji, tak z odchovanců tehdy hrál pravidelně jen Ondra Bačo. Ale pořád jsem věřil, že svojí prací se do áčka dostanu.
Cadu (vlevo) z Pardubic a Jakub Kolář ze Zlína. Zcela vpravo je Cheick Oumar Conde ze Zlína.
Jako stoper máte ve Zlíně ohromnou konkurenci, že?
Středních obránců je nás šest. Je to konkurence, ale zdravá. Tohle nikomu neublížilo. Stopera hraji od té doby, co jsme jako žáci přešli na velké hřiště.
V přípravě jste zkoušeli hru se čtyřmi obránci v řadě, v Opavě jste se ale vrátili k rozestavení se třemi stopery. Přepínáte snadno?
Takhle jsme hráli v dorostu, já uprostřed. V áčku je tam Buchtič (Buchta), takže jsem musel na kraj, ale zvykl jsem si. Čtverkový systém mám zažitý odmala. Přecházet mezi rozestaveními se dá i během zápasu. Není to nic náročného.
Skoro v každém utkání se dostanete do střelecké příležitosti. Táhne vás to dopředu?
Záleží na situaci, jak se vyvine. Když vycítím, že nepropadnu a nehrozí přečíslení, útok podpořím.
Je výhodou, že v sobotu hostíte Ostravu, kterou čeká třetí duel v sedmi dnech?
Můžou být utahaní, ale až zápas ukáže, jestli to bude naše výhoda. Trenéři nám středeční utkání Ostravy se Slováckem rozebrali na videu. Mělo by na ně platit to stejné, co hrálo Slovácko. Napadat je, nenechat je hrát jejich hru. V útoku mají docela dost hráčů, můžou to protočit. Nevíme, kdo nastoupí.
V Opavě jste hráli v silném mraze, takže současné oteplení vítáte, že?
Jsem rád. Ale během zápasu, když se do něho dostanu, zimu ani nevnímám. Navíc hřiště v Opavě bylo velice dobře připravené. Na přírodní trávu se teď dostaneme jen na předzápasovém tréninku, ale tak to teď má skoro každý tým.
