Má výrazný český podpis, takže střelec posledního gólu Udinese na 3:1 po utkání vypráví do telefonu: „Táto, já tyhle tutovky nikdy neměl rád. Už jsem toho navíc měl plné zuby a míč přede mnou nevyzpytatelně skočil. Fakt to bylo s klikou.“
Šťastný táta na druhém konci poví: „Dobrá práce. Makáme dál. A pozdravuj Kubu. Je vidět, že vám to klape.“
Ano, klape jim to. Mladá česká dvojka má fazonu a táhne Udinese do lepších časů. Mužstvo, které se ještě před pár týdny motalo v nebezpečném pásmu, vyhrálo v prosinci všechny tři zápasy a stěhuje se k horní části tabulky.
Barák s Janktem ožili, když Udinese převzal trenér Massimo Oddo. Bývalý italský reprezentant přišel 21 .listopadu, hned změnil rozestavení na 3-5-2 a dbá na útočnější pojetí, což českým pomocníkům prospívá.
„Trenér má jasnou vizi, co chce hrát, a ví, jak nám to předat. Máme systém, tvář. Dřív jsme hráli trochu na náhodu, bylo to takové nijaké,“ srovnává Barák junior.
Zatímco Jakub Jankto (ročník 1996) je v klubu čtvrtou sezonu, Antonín Barák (1994) italskou misi zahájil teprve v létě. Navíc zraněný, takže je to ještě cennější, jak rychle si vybojoval místo v základní sestavě.
Obou jsou teď plné noviny. Střílejí góly, přihrávají (si) na ně, vzájemně se táhnou dopředu.
„Musím říct, že si sedli. Na hřišti i v civilu. V Udine se třicet frajerů pere o jedenáct fleků a základní sestavu se všichni dozvědí až po předzápasovém tréninku, což napětí ještě zvyšuje. Proto je dobře, že na to ti naši kluci nejsou sami. Vidím na nich, že se na hřišti vyloženě hledají. Byť jsou odmalička naučeni hrát kombinačně a týmově, teď svůj styl lehce poopravili a jde jim to k duhu,“ vysledoval Antonín Barák starší.
Vítězství na hřišti Interu je zatím vrcholem. Nechme stranou, že hosté mohli po prvním poločase klidně prohrávat o tři góly, do světa letěl šokující výsledek.
„Pecka. Přitom Tonda měl před zápasem teplotu a bál se, jestli to vůbec uběhá,“ říkal Barákův manažer David Nehoda.
Udinese Calcio je tradiční značka, která si zakládá především na výchově mladých pušek. Z jejich prodeje pak žije. I Barák s Janktem jsou součástí vyzkoušeného projektu. A už se objevují první zájemci. A jací! Neapol, Arsenal, AC Milán, dokonce Barcelona. Sportovní ředitel Manuel Gerolin prozatím vyhlásil jen cenu za Jankta: „Kdo nabídne třicet milionů eur, můžeme se začít bavit.“
V přepočtu se bavíme o 750 milionech korun!
Jankto je ten dražší, cena zohledňuje jeho italské zkušenosti a hlavně věk. Začínal ve Slavii, je to výbušný levák, přímočarý krajní záložník, má čich na góly i sebevědomí, umí vymyslet finální přihrávku.
Maxi López (vlevo) z Udine gratuluje ke gólu Jakubu Janktovi.
Také Barák, rodák z Příbrami, má levačku nesrovnatelně šikovnější. Uprostřed záložní řady se prosazuje častými a přesnými střelami, pracovitostí, nezištností a citem pro přihrávku.
Oba šli do Udinese, aby se ukázali. Když budou pokračovat, klidně se brzy můžou posunout výš. „Věřím, že právě oni vyskočí do top klubu. Český fotbal teď neprožívá ideální časy a potřebuje individuality na nejlepších adresách,“ nechal se slyšet slavný brankář Petr Čech.
Tak co, dokážou to hoši z Udinese? Našlápnuto mají. A jak známo, ve dvou se to lépe táhne.
