Vítejte v továrně na kopačky, jediné svého druhu na světě, kde mi ředitel výroby Tessaro právě vysvětluje, jak se dělají kopačky pro ty nejlepší hráče.
Kdybyste jeli kolem, nejspíš byste si jí ani nevšimli. Označení továrna je dost zavádějící, jde spíš o větší dílnu, jež se nachází v Benátsku, malebném regionu na severovýchodě Itálie, který je ovšem prodchnutý industriálními budovami. A také vyhlášený zručnými ševci.
V dílně v městečku Montebelluna jich pracuje šest. Tak malý počet lidí vyrábí kopačky pro 430 (většinou) profesionálních hráčů od Cristiana Ronalda přes Zlatana Ibrahimovice, Wayna Rooneyho či Andreje Ševčenka až po Jana Kollera, který v nich ale střílí góly už jen za Smetanovu Lhotu.
PÁDLO? RAKETA? Ne, odlitek nohy bývalého českého reprezentanta Jana Kollera, americká velikost patnáct.
ROZDĚLANÁ KOPAČKA. Provozní manažer Bruno Previtera právě pracuje na botě pro Andreje Aršavina.
VÝROBA BOTY PRO STŘELCE. Jeden ze strojů zpracovává kopačku pro ukrajinského útočníka Andreje Ševčenka.
Ti všichni mají obuv šitou na míru právě odtud. Ať si Karlík svou továrnu na čokoládu se stovkami dělníků nechá, tady, v nevelkém kolektivu, se začínají tvořit pravá fotbalová kouzla.
V jedné části dílny jsou šicí stroje, jinde stojí těžké mašiny, které roztahují speciální klokaní kůži, lisují, brousí, slepují nebo zahřívají materiál, aby se mohly dát jednotlivé díly bot dohromady. V rohu je pak naskládaná hromada krabic určených k odvozu.
Iniesta, Piqué, Ramos Torres… I mistři světa mají u svých krabic list papíru, na němž jsou potřebné údaje: druh kopačky, velikost nohy, zda chtějí mít kvůli mistrovství Evropy španělskou vlajku, své iniciály, příjmení, jména svých dětí, nebo vůbec nic, a další informace.
"Václav Kadlec? Ten má, myslím, strašně malou nohu - sedmičku. To je unikát." |
"Víme například i to, jaké hráč utrpěl zranění, a podle toho mu botu přizpůsobíme," vypráví maestro Tessaro. "Ale to samozřejmě nemusí být jediný důvod, třeba Ronaldo vyžaduje trochu vyšší podrážku, hraje se mu tak lépe. Proč ne? Žádný problém."
Pokud jste se tedy někdy rozhodli, že si v obchodě koupíte stejné kopačky, v jakých na trávníku běhá například zmiňovaný portugalský kanonýr, máte bohužel smůlu. Mohou mít stejnou barvu i velikost, ale přesto nebudou identické. Nejsou z Montebelluny.
Dostat kopačky odtud je známka toho, že nejste jen jedním z mnoha. Kteří čeští fotbalisté kromě legendárního Dina se tím mohou pyšnit? "Vybavuji si Kamila Vacka a Václava Kadlece," říká po chvíli přemýšlení provozní manažer Bruno Previtera.
"Pro Čechy už tolik bot neděláme, asi jich hodně přešlo k jiné značce, jako třeba Tomáš Rosický. Pro Milana Baroše už jsme taky žádné dlouho nevyráběli," krčí rameny Previtera, který tu pracuje od roku 1996, kdy Nike "továrnu" založil.
Při vzpomínce na sparťanského útočníka Kadlece se však rozesměje: "Ten má, myslím, strašně malou nohu - sedmičku. To je unikát." Velký rozdíl proti Kollerově patnáctce.
"To ale není rekord, jednomu Američanovi jsme dělali botu o velikosti sedmnáct. A ne, není to basketbalista."
Jen co to dopoví, musí se vrátit k výrobě kopačky pro ruského útočníka Andreje Aršavina. Zatím není hotová, bez kolíků by se hrálo špatně. Ale až na ni čtyři italští muži a dvě ženy dopracují, může to být kopačka, s níž Aršavin vyběhne na Euru proti českému týmu. A třeba i skóruje.
