A postavil ho k sobotnímu zápasu na Dynamu Moskva. Zenit v něm byl smeten 1:7 a zesměšněný Čontofalský se pak v kabině rozplakal...
Slovenský gólman - do loňského prosince oblíbenec fanoušků Bohemians, odkud do Ruska odešel - nepatří v prohlášeních ke skromným. To samé jako v Petrohradě předvedl i na podzim v Bohemians: napadl tam krajana Petera Holce, který jej na čas vytlačil z místa jedničky.
"Nechápu, proč nechytám já," vztekal se. "Holec není brankář, ale baletka, jsem stokrát lepší než on." Holec tehdy reagoval zdrženlivě, nechtěl se do konfliktu příliš pouštět.
"Malofejev nyní dokonce Kamilovi pomáhal s přípravou," líčí Petržela situaci z Petrohradu. "Při těch sedmi gólech na lavičce trpěl i za něj."
Ze sebevědomého brankáře se stal po zápase uplakánek. Sám šéf klubu Vitalij Mutko zapomněl na debakl a ještě v šatně ho soucitně utěšoval. I Mutko ale věděl, že těžkou porážku zavinil právě Čontofalský. Petrohrad hrál v Moskvě aktivně do doby, kdy Čontofalský za stavu 0:0 rozehrál míč přímo k nohám soupeřů a ti na něj šli úspěšně dva sami.
"Takovou chybu jsem v životě neviděl, snad si Kamil popletl dresy, protože v těch, v nichž nastoupilo Dynamo, obvykle hrajeme my," říká Petržela. "Další góly mu pak létaly těsně kolem uší."
Po hodině Petrohrad prohrával 0:7. "Být to v hokeji, odbruslil bych z brány a nechal se vystřídat," přiznal Čontofalský v neděli v Praze, kdy v hledišti sledoval zápas Bohemians - Příbram.
Už měl opět suverénní výraz, po slzách ani stopy. Avšak s pokorou mluvil o tom, že v Zenitu bude alespoň na čas pouhým náhradníkem.
Svým sobotním výkonem potopil i české fotbalisty v sestavě. Celý zápas protrpěli na hřišti Mareš, Horák, Šírl a Hartig, které si Petržela přivedl i s asistentem Borovičkou.
"Hned v neděli večer jsem o porážce hovořil v diskusním pořadu v televizi, kam volali i fanoušci," říká Petržela. "Nikdo z nich mně naštěstí hodně Čechů v týmu ani po takové porážce o hlavu neomlátil."