A když přece jen svolí a začne třeba vyprávět o důležité roli útočníků v obranné fázi, za pár vteřin se stejně zabrzdí: „Toto je spíš do speciálního časopisu o trénování.“ Zbývá jeden den do prvního reprezentačního utkání roku 2003, blíží se přípravný zápas s Francií, která před pěti lety vyhrála mistrovství světa a před třemi mistrovství Evropy.
Ubránit Henryho, Zidana, Trezegueta či Pirese, to je nesnadný úkol. Ve fotbalovém světě není mnoho týmů, které by měly podobnou sílu v útoku. Hlavní poslání pro Česko zní: být aktivní! V obraně i v útoku. „Hlavně nezalézt do obrany, pak by nás zničili,“ tvrdí útočník Vladimír Šmicer.
Co to znamená? Bránit ještě před polovinou hřiště, napadat už přes vysokého útočníka Kollera, jenž by měl znesnadnit obráncům rozehrávku.
„Tady u stolku je povídání o útočné euforii Francouzů pěkná věc, ale není nad to, když si to vyzkoušíme na vlastní kůži,“ říkal kouč Brückner.
Včera před obědem pustil hráčům na videu poločas z přípravného utkání Francie - Slovinsko, ve kterém favorit jednoznačně vládl a vyhrál 5:0. Brückner u videoprojekce nemluvil, ani nemusel, hráči sami pochopili...
„Francie nešla zastavit, protože Slovinci vůbec nebyli aktivní v napadání,“ pravil Jan Koller.
Jaká tedy může být taktika? Vsadit na hru s jediným útočníkem a se dvěma defenzivními záložníky? Štítoví hráči Galásek s Gedeonem by zpevnili střed hřiště a rušili tam nebezpečné nájezdy soupeře. Pak by ale ubylo místo pro jednoho útočníka, ti obvykle nastupují ve dvou. „Uvažuji, že naše taktika musí být univerzální,“ tvrdí Brückner.
Téměř jisté je, že podobnou taktiku jako zítra použije Brücknerův výběr také na konci března v ostrém zápase proti Nizozemcům, kdy půjde o mistrovství Evropy 2004. I když: „Úplně stejná nebude, přece jen si nějaké překvapení schováme až na Nizozemce,“ říká trenér.
