Když smích utichl, z české části novinářského pléna zazněl dotaz, zda si kouč náhodou nepopletl zápasy, a zda to s těmi likvidačními zákroky myslí vážně.
Nato Lucescu z útočného tónu přece jen ubral.
"Je pravda, že ty rozhodující chyby jsme udělali my a ne rozhodčí. Ale za tři neděle se v odvetě uvidí," naznačil Lucescu, že v Istanbulu to sparťané budou mít sakra těžké.
Kouč tureckého klubu mluvil francouzsky, jeden tlumočník překládal přítomným zahraničním novinářům do turečtiny, druhý zase domácím do češtiny.
Lucescu moc litoval zahozených šancí v prvním poločase. "V první půli jsme byli lepší a hlavně, vytvořili jsme si tři čtyři jasné gólové příležitosti. Bohužel, góly jsme z nich nedali a tahle naše neschopnost v koncovce dostala Spartu po přestávce nahoru," rozebíral zápas.
Podle Luceska si sparťané o přestávce vytvořili převahu díky zjednodušení hry.
"Samozřejmě, že Sparta se proti první půli zlepšila, ale pod tlak nás dostala především dlouhými nakopávanými míči, právě to nás zatlačilo," soudil rumunský trenér v tureckých službách, který s sebou na tiskovku přivedl i kapitána mužstva Tayfura.
"Na první sparťanský gól jsme ještě zareagovat dokázali, jenže potom jsme zase nechali hrát soupeře," pokračoval Lucescu. "Určitě jsme technicky lepší, ale ukazuje se, že v Lize mistrů techická vyspělost nerozhoduje."
Podle kapitána tureckého týmu Tayfura rozhodly o výsledku neproměněné šance Besiktasu v prvním poločase. "Kdybychom využili alespoň jednu, zápas by pak vypadal úplně jinak," řekl. "A na počasí se nevymlouváme, protože už jsme hráli ve větší zimě, než jaká byla tady."
Lucescu si poté ještě něco ujasňoval s tureckými novináři. "Jde o záležitosti, které by české novináře nezajímaly," poznamenal tlumočník.
Poté už se Lucescu s Tayfurem odporoučeli a s nimi i turecká novinářská ekipa.
Do sálu naopak vpluli trenér Jiří Kotrba a hrdina utkání záložník Lukáš Zelenka. Druhá část tiskové konference začínala téměř hodinu po zápase, ve 23.30.
"Trvalo nám pětadvacet minut, než jsme se dostali do hry. V téhle fázi zápasu nás moc podržel brankář Blažek, protože zlikvidoval dvě čisté soupeřovy šance," spustil Kotrba. "Potom už jsme začali konečně hrát to, co jsme si řekli. Atakovat důsledně soupeře a napadat při jeho rozehrávce hlavně hráče s míčem. Pak už se nemohlo stát, že by měl protivník tolik času na přesnou finální přihrávku."
Druhý poločas už byl podle trenérových představ. "Až na těch deset minut po Zelenkově gólu. To jsme úplně ztratili koncentraci a doplatili jsme na to vyrovnáním. Naštěstí jsme se dokázali vzpamatovat, pomohlo i přesunutí Sionka ze zálohy na hrot. Dali jsme vítězný gól a nakonec mohl dát Jun i třetí."
Na dotaz, proč nestřídal dřív než tři minuty před koncem, Kotrba reagoval: "Když jsem přesunul Sionka do útoku, přemýšlel jsem, jak vyřešit přechod na čtyřčlennou zálohu. Doleva místo Sionka šel sice Lukáš Zelenka, ale toho to pořád táhne do středu. Ale hráči tohle dilema vyřešili za mě, protože dali gól. Takže potom už ta střídání byla o něčem jiném."
Bylo deset minut před půlnocí a v tiskovém středisku zbyl jediný hlouček. Půltucet novinářů se shlukl kolem Lukáše Zelenky.
Všichni ho sice vyzpovídali už dlouiho před tiskovou konferencí, v mixzóně před hlavní tribunou. Jenže další díl jeho otevřené zpovědi si ujít nenenechali. Mezi fanoušky i novináři oblíbený sparťanský driblér je totiž nejen znamenitým fotbalistou, ale i skvělým a bezprostředním vypravěčem.
