„No jo, už jsem v Jablonci fakt skoro sedm let. Bohužel jsem se po třech letech na dlouho zranil, takže jsem z toho trochu vypadl a jako lídr kabiny se určitě necítím. Tím je tady Tomáš Hübschman, ale jinak si myslím, že jsme normální dobrá parta, která si nehraje na to, kdo je tady deset let a kdo je tady rok, a v tom je naše síla,“ popsal 27letý brankář Roman Valeš, který v Jablonci zažil prvoligovou premiéru a dosud naskočil v nejvyšší soutěži do 51 utkání.
Roman ValešOd ledna 2011 brankář jabloneckých fotbalistů, narodil se 6. března 1990. Prvoligový debut zažil |
Jeho angažmá v jabloneckém týmu zatím hodně připomíná horskou dráhu. Od svého příchodu na sever Čech totiž bojoval, přičemž v některých sezonách úspěšně, o post jedničky v bráně s jabloneckou ikonou Michalem Špitem a aktuálně se někdejší stabilní člen české reprezentace do 21 let pere o místo mezi tyčemi s dalším zkušeným kolegou Vlastimilem Hrubým.
Klíčovým limitujícím faktorem v kariéře je ovšem pro Valeše zdraví. Na začátku jarní části v roce 2014 byl v Jablonci jedničkou, ale v dubnu si v utkání s Duklou vážně zranil koleno a diagnóza byla krutá: přetržený křížový vaz a operace, po níž se navíc plánovaná doba léčby stále protahovala. „Věděl jsem, že křížák je na dlouho, ale že ta pauza bude skoro dva roky, to jsem fakt netušil,“ říkal tehdy po uzdravení Roman Valeš.
Letos na začátku srpna chytal v pohárovém duelu proti Mšenu - a opět to vážným úrazem odneslo koleno. „Šel jsem do souboje, kolenem jsem se srazil s protihráčem, prasknul mi meniskus a musel jsem na laparoskopickou operaci. Po ní jsem se dával přes čtyři týdny dohromady, ale naštěstí nepřišly nějaké problémy a komplikace jako při tom křížáku a všechno šlo podle plánu,“ oddechl si.
Při zranění parťáka Hrubého si tak v neděli po třech měsících od zranění odbyl letošní prvoligovou premiéru a dopadla pro něj báječně. Po spolehlivém výkonu vychytal nulu a Jablonec díky tomu udolal ve 13. kole v důležitém utkání poslední Brno těsně 1:0.
„Předtím jsme prohráli dvě ligová utkání za sebou a dostali v nich hodně gólů, takže jsme určitě potřebovali vyhrát a jsem rád, že jsme to zvládli. Myslím, že nám to psychicky pomůže, protože to nebyl vůbec jednoduchý zápas a ta nula je takový bonus navíc pro mě i pro celé mužstvo, který se počítá,“ tvrdí Roman Valeš, pro něhož to bylo v lize čisté konto číslo 17.
„Nejhůř mi bylo asi při hlavičce Koného, naštěstí byl trochu v záklonu a poslal míč přímo na mě.“
Za téměř sedm let zažil Valeš jako člen kádru v Jablonci šest trenérů a úspěšné i neúspěšné sezony. V tomto ročníku si zatím jeho tým vede poměrně nadějně: v lize je šestý se ztrátou šesti bodů na druhou Olomouc a v Českém poháru MOL Cupu se těší na čtvrtfinálový los.
„Byly tady silnější i slabší ročníky, ale po celou dobu byly v Jablonci vždycky cíle hrát v evropských pohárech a jinak tomu není ani letos. Řekl bych, že jsme na tom v obou soutěžích asi tak, jak jsme chtěli před sezonou být,“ pochvaloval si Roman Valeš, který by rád navýšil i svoje konto prvoligových startů.
„Boj o jedničku je samozřejmě těžký. Když jsem se do toho tak nějak dostával, tak přišlo zranění, které mě sesadilo dolů a pak je složité probojovat se zpátky. Potřeboval bych, aby se mi teď nějaký čas ty zdravotní problémy vyhýbaly, abych mohl odchytat celou sezonu. S tím přijde větší sebevědomí, člověk je i víc na očích.“