"Chci se úplně vyhnout srovnání s Plzní. Budovali tam tým dva tři roky. Tohle je mimo nás, a myslím to vážně. My se tomu spíš smějeme. Plzeň a Teplice, to je diametrálně odlišná situace, tohle srovnání odmítám," rezolutně říká teplický záložník Ivo Táborský.
Ale fotbal hrajete atraktivní. Kam až s ním můžete dojít?
Teď máme lauf, když nebudeme vymýšlet kraviny, budeme se chovat jako profíci, bude se nás držet štěstí, vyhýbat se zranění, tak... každý člověk, v jakékoliv profesi, chce být přece nejúspěšnější, to je logické. Každý chce vyhrávat.
A to se zatím daří. Složili jste 7:0 Slavii, i další duel s Jihlavou jste zvládli excelentně.
Fanoušci i moji kamarádi říkali, jak je to dobré, že máme doma Jihlavu. Já zvedal varovný prst, že se po takovém výsledku bude hrát těžko. Že lidi budou očekávat, že jim dáme 5:0. Ale viděli jste, jak se zápas vyvíjel. Důležité bylo, že jsme to rychle otočili.
I to ukazuje vaši pohodu. Jako by gól s vámi ani nezamával.
Zamával, ale povedlo se nám rychle vyrovnat. Když doma prohráváte, začnete pochybovat. Sakra, co se stalo, že jsme dostali gól? Ale pohoda v týmu je, nepropadli jsme skepsi, za 10 minut byl výsledek opačný. A pak jsme to kontrolovali.
Zápas si užívali i diváci, kterých přišlo přes osm tisíc.
Byli fantastičtí, hlavně bych ocenil, že nás nechali hrát, nepískali, i když tam bylo moc malých domů. Věděli, že potřebujeme nějakou přechodovou fázi, vylákat je. A pak z toho vyplynuly čtyři branky, vítězství. Lidi šli domů spokojení, a nám se hrálo taky famózně.
Hodně si najednou dovolíte.
Někdy jsme to až přeháněli, to asi trenér bude vyčítat. Ale v záloze máme takové typy hráčů, že máme rádi balon, nechceme hrát nahrávky zpátky, někdy i na úkor ztráty. Ale možná v tom je náš úspěch, že chceme hrát dopředu. A hlavně nám tam padají góly.
