V sobotu nastoupil prvně proti týmu, kde roky patřil k oporám. V jeho hlase je dál cítit křivda. Propuštění pro něj bylo hořkou zkušeností. "Všechno je moc čerstvé, až čas rány zahojí. Když mě obviňují a stále se do mě trefují, tak se já ptám, kdo mi ty peníze dal? To nikoho nezajímá. A už mě nebaví stále odpovídat na stejné otázky," říká s klidným hlasem před teplickou šatnou Hunal.
Byl to pro něj zvláštní zápas. Manželka a všichni známí mu dlouho před tím střetnutím říkali, ať se hlavně nenechá vyprovokovat. Trenér Straka za ním přišel a nabádal, aby nebyl v emocích. "Všichni dobře víte, že umím být na hřišti magor. Já se potřebuji popíchnout s protihráči a rozhodčím, abych se dostal do varu. Když jsem v klidu a mlčím, nestojí fotbal za nic. I proti Žižkovu ale bylo všechno v normě. Nic zákeřného mi bývalí spoluhráči neudělali," nestěžuje si.
Bouli pod okem měl ze souboje s obráncem Buryánem. Šlo o klasický střet. S některými fotbalisty Žižkova se baví, s jinými vůbec. Přitom dál bydlí v Praze, nechtěl totiž rodinu tahat na sever Čech. A zatím dojíždějí i jiní.
Herně se mu dařilo. Vyždímal se nadoraz a v závěru už koukal na hodiny, kdy bude konec. Síly mu vydržely 80 minut. Kouč však vystřídal jiné a on musel bojovat až do konce. "Když musíš, zvládneš všechno," tvrdí. Teplickým spoluhráčům slíbil, že když se uspěje, nakoupí šampaňské a chlebíčky. Musel platit, jeho tým totiž vyhrál 2:1.
"I proti devíti jsme se nadřeli, hráli špatně. Počítají se však body. Že se mi dařilo? Důležitý je výsledek a ne, jak jsem hrál já." Teď dostal v 29 letech druhou šanci. "Vše se dostalo do novin a s pošpiněnou pověstí si těžko něco sháníte. Nechápal jsem, jak někteří lidi mohou být zákeřní. Překvapilo mě to, parádní perlička. Já nikomu názor neberu, ale nejde stále poslouchat narážky. Byly to hrozné měsíce, hodně mě podržela manželka. Nikomu z fotbalistů bych podobnou věc nepřál. Když se vám to nestane, pochopit moje pocity nemůžete," kroutí hlavou.
Už moc nevěřil, že by přestup vyšel. Jednání s Teplicemi se předtím táhlo. Nejistota ho zužovala do poslední chvíle. "Jednal jsem s několika kluby, ale když jsem jim řekl, kolik za mě chtějí peněz, dali ruce pryč." Pomalu si psal krizový scénář, že zůstane na Žižkově a sám bude doma trénovat. Nakonec angažmá klaplo.
Do Teplic si ho vyprosil trenér Cipro, ten už však musel mužstvo pro špatné výsledky opustit. "Jsem mu vděčný. A že odešel? To k fotbalu patří. Já se starám jen o sebe, chci hlavně dobře hrát."
Hunal po letním odchodu ze Žižkova poprvé hrál proti bývalým spoluhráčům, na snímku brání záložníka Saboua. |