"Dnes se mi to podařilo sedlo mi to. Na tréninku tak dávám góly normálně, ale v zápase se k tomu moc nedostanu.“
Opět jste však nevyužili spoustu šancí. Čím to bylo?
Chybí nám větší klid. To nás mohlo mrzet. Hned v první půli jsme nedali dvě tři šance. Druhý poločas jsme měli další příležitosti. K tomu nás soupeř potrestal z penalty.
Po ní jako byste byli otřeseni.
Jako by nám trochu docházely síly, ale stačili jsme se zvednout. Bylo to vydřené vítězství. Jenže dát další góly, mohli jsme chodit do brejků, do otevřené obrany.
Soupeř dal příležitost hráčům širšího kádru. Neříkali jste si, že to bude snadnější?
Nám také chyběli někteří hráči ze základu, třeba Střihy (Střihavka) nebo Slon (Slončík). To bych tak nebral. Ti, co za Jakubčovice nastoupili, hráli dobrý fotbal, chtěli se ukázat, bojovali.
Je těžké potvrzovat v takových zápasech roli favorita?
Pohár je specifický. Mužstva z nižších soutěží se soustředí na ten jeden zápas. A místní fandové je ženou dopředu. Důležité je ale naše vítězství, že jsme se nesložili po té penaltě.
A byla vůbec?
Nechci říkat jestli byla, ale trochu nás to rozhodilo. Hlavní je postup.
 Jakubčovický brankář Jakub Plánička v souboji s Liborem Žůrkem z Baníku Ostrava. |
