Teplický zápas s Bosnou měl rozdílné poločasy. Čím si to vysvětlujete?
Hráči si po vydařené čtvrthodině nejspíš pomysleli, že to bude snadný zápas. Zvolnili, začali hrát lehkovážně a v ofenzivě kazili finální přihrávky. Soupeř si rychle uvědomil, že při hře dopředu není důsledně atakován. Osmělil se, na dva tři doteky vytvářel přečíslení a naše defenziva pak působila chaoticky. Ale nezavinili to jen obránci, v obranné činnosti v těch chvílích selhával celý tým. Každý si myslel - ono to vzadu nějak dopadne.
Souhlasíte, že mužstvu v této fázi hry hodně pomohl Kollerův vedoucí gól?
Samozřejmě. Koller si s míčem, který k němu prošel, poradil skvěle. Ale v prvním poločase byl důležitý další moment, když za bezbrankového stavu Srníček zlikvidoval vyloženou gólovou příležitost Topiče. Bylo pochopitelně snazší jít do druhé půle s jednobrankovým náskokem. Jinak by byl soupeř mnohem nebezpečnější.
Co jste hráčům říkal o přestávce?
Především jsem jim zdůraznil, že musí být mnohem zodpovědnější v obraně. A že neexistuje hrát jakýkoli zápas uvolněně, jako by se nic nemohlo stát. Jsem rád, že si to všichni vzali k srdci. Ve druhém poločase se dostali do hry, zpřesnili a zrychlili kombinace. Soupeř už většinou běhal bez míče a náznaky jeho šancí řešila obrana spolehlivě.
Jak se reprezentaci osvědčil systém čtyř dvojzápasů sobota - středa?
Byla to pro nás velká neznámá, ale celkově to hodnotím kladně, přestože tenhle systém přináší i problémy. Hlavní výhodu vidím v tom, že mužstvo může být pohromadě osm dní, a to už se s ním dá pracovat. Jisté potíže přináší únavné cestování, kvůli němuž je po prvním z dvojice zápasů málo času na regeneraci. Po návratu ze sobotního utkání v Litvě se hráči ani pořádně nevyspali a v neděli s týmem moc nenaděláte. Pak přijde pondělí a za dva dny je tu další zápas. Proto připouštím i názory, že v první půli proti Bosně se na mužstvu mohla projevit částečná únava.
