Nejdřív zamířil do divizního Motorletu, ale po měsíci se z Jinonic přesunul. "V Motorletu bylo moc záložníků a já navíc nestíhal tréninky kvůli škole." V tu chvíli přišla nabídka z Tempa.
"Trénuje se tam později, takže to zvládám. Navíc je tam dobrá atmosféra a přátelští lidé." Už v sobotu sehraje první mistrovský zápas.
"Zatím nemám moc představu, co mě čeká, ale úroveň fotbalu v Česku je všeobecně na vysoké úrovni, což se mi potvrzuje i na každém tréninku," říká.
"U nás je pátá nejvyšší soutěž úplně amatérská. Tady by polovina kluků z Tempa mohla hrát druhou estonskou ligu. A opačně? Naše nejlepší týmy by tu hrály tak druhou ligu."
Meerits hrál však i nejvyšší soutěž a měl celkem slušně rozjetou kariéru. Posuďte sami: už v 16 letech první liga za tým Lelle SK, o dva roky později dostal první profesionální kontrakt. Byl kapitánem reprezentace do 18 let a členem estonského výběru do 21 let.
"Jenže pro mě byla na prvním místě škola. Ve fotbale nikdy nevíte. Můžete se zranit a máte po kariéře."
Ott MeeritsOSOBNÍ ÚDAJE: 23 let, výška 168 cm, váha 59 kg, estonský fotbalový záložník Tempa, který v Praze studuje fyzioterapii. KARIÉRA: První estonskou ligu začal hrát v 16 letech za tým Lelle SK, prošel i FC Valga, FC Kuressaare a JK Tammeka. V první lize má bilanci 85 zápasů/6 gólů, ve druhé lize 89/20. Prošel estonskými reprezentačními výběry od 16 do 21 let, v nichž má bilanci 24/2. Ve výběru do 18 let vykonával funkci kapitána. |
A tak už teď hraje jenom pro zábavu. "V Estonsku stejně fotbalisté nemají takové postavení jako tady. Nejlepší hráči si tam vydělají to, co ti průměrní v Česku," porovnává.
"V mé zemi je fotbal hodně populární až v posledních deseti letech. A pořád se zlepšujeme. Nová generace bude lepší než ta předešlá. Sami uvidíte," usmívá se obdivovatel Pavla Nedvěda, Tomáše Rosického a milovník hokeje.
Zpočátku bude asi hodně sledovaný. "Myslím, že by mi mohlo vyhovovat to, že se tady hraje hodně kombinační fotbal po zemi. V Estonsku se míče dost nakopávaly," vzpomíná 168 centimetrů vysoký Meerits, který v Praze bydlí skromně v podnájmu společně s dalšími čtyřmi studenty.
"Jsou to tři lidé z Finska a jeden z Estonska, takže si rozumíme, protože finština a estonština jsou hodně podobné jazyky." Ale Meerits už trochu pronikl i do záludností češtiny. "Učím se, jenže mi to moc nejde. Je to těžký jazyk. Mluvím anglicky."
Právě kvůli angličtině už narazil na proslulé problémy s taxikáři. "Chtěli mě párkrát obrat, ale naučil jsem se větu: To je moc! A zabírá to," culí se hráč, který hned v kabině dostal přezdívku "Otík" podle závozníka z filmu Vesničko má, středisková.
"Snad mu nejsem moc podobný," směje se. Nemračí se ani při zmínce o zápisném, které ho nemine. "Dám ho rád. Myslím, že je to hezký zvyk, takový u nás nemáme."