Vydařil se vám některý ze zápasů v této sezoně ještě lépe?
Sám cítím, že mi tenhle zápas vyšel nejlíp. To se ale týká asi i většiny mých spoluhráčů. Do druhé ligy se nám opravdu nechce.
Olomouc svůj zápas v Hradci jistě nevzdala předem. Jak si vysvětlujete takové zlepšení?
Jsem přesvědčen, že jsme si ve čtrnáctidenní přestávce před zápasem stihli odpočinout. Alespoň na pár dnů z nás spadl psychický stres z hrozby sestupu. Tentokrát se o body asi více třásl soupeř.
Také v minulé sezoně jste měl několik výborných utkání, ale pak přišel útlum.
Udržet si stabilní formu bez ohledu, jak se daří celému mužstvu, je opravdu velmi těžké. Ještě nemám tolik zkušeností, abych zahrál vždy a proti každému soupeři. Snažím se ale na tom pracovat.
Jak hodně mrzí, že do reprezentační jedenadvacítky vás v poslední době nezvou?
Jedno mi to samozřejmě není. Na reprezentačních akcích jsem se potkával s nejlepšími hráči své věkové kategorie. Většina z nich má však výhodu v tom, že v reprezentačních výběrech postupují spolu už od žákovských let a dobře se znají. Myslím si také, že hráči z větších klubů, než je Hradec, jsou více na očích trenérům národního mužstva a mají tak větší šanci je svou hrou zaujmout. Navíc současné útočné duo jednadvacítky Svěrkoš, Lička je opravdu velmi kvalitní. Nechci se však vymlouvat. To, že letos nedostávám pozvánky na soustředění národního týmu, je i moje vina.
Po dvojici hradeckých odchovanců Piták, Skácel, která nyní sbírá úspěchy v pražské Slavii, vás mnozí považují za dalšího hráče, který přestoupí do většího klubu. Cítite to jako motivaci?
Nebudu zapírat, že jsem především loni o tom něco slyšel. Zatím se ale podobnými představami příliš nerozptyluji. V Hradci mám platnou smlouvu do konce příštího roku a vůbec nepřemýšlím o tom, že bych ji nedodržel. Když se ale dohodnou kluby, nezbude mi než to repektovat.