„Slyšel jsem toho kolem sebe hodně, jsme prý v českém prostředí, kde všichni vědí, jak to dopadne. Já jsem se jenom modlil, aby se něco takového nestalo,“ přiznal hradecký kouč po utkání, v němž jeho tým 1:3 prohrál a díky tomu soupeř z Ústí oživil naději na druholigovou záchranu.
Myslíte tím pochyby některých fanoušků?
Bohužel. Už dopoledne jsem musel reagovat na podobné úvahy. Volali mi či psali esemesky známí, jestli mají na zápas jezdit, jestli není prodaný, protože kurs na naši výhru klesá. Bohužel zákon schválnosti, a to není nic proti dobrému výkonu Ústí, dopustil, že se stalo to, co si český člověk přeje: ,že to bylo soupeři puštěné´. S tím já ale naprosto nesouhlasím.
Výkon vašeho týmu ideální zdaleka nebyl.
Po zápase jsem přemýšlel, koho bych vyzdvihl, ale nikoho asi nejde. Něco jsme si řekli v kabině, abychom se k tomu a k posledním třem zápasům zachovali profesionálně. V závěru sezony jsme chtěli prohánět Příbram na druhém místě. Ale když vyhrála dohrávku ve Varnsdorfu, přišlo zklamání, pět bodů ztráty na ni bylo hodně. Třeba tohle není hlavní důvod, ale proti Ústí se mi zdálo, že najednou bylo agresivity v naší hře méně. Paradoxně tak, jak se prezentovalo Ústí teď u nás, předtím jsme se prezentovali my.
Zápas výrazně ovlivnil útočník Ústí Jakubov, který vstřelil dva góly a na třetí přihrál. Myslíte, že zápas rozhodl?
Jednoznačně, vůbec jsme si s ním neporadili. Rozrážel naše stopery, výborně sklepával vysoké míče na své spoluhráče, k tomu ty dva góly. Ostatně výšková převaha soupeře byla ve hře znát, nejen proto, že jsme dva góly dostali hlavou.