Zklamání z jeho hlasu bylo více než patrné.
Jednak z toho, jakým způsobem se svým týmem v Prostějově prohrál, jednak z toho, že sezonní cíl zahrát si baráž tím patrně definitivně zůstane nesplněn. „Nezískali jsme tři body, pro které jsme do Prostějova jeli, a tím je řečeno vše,“ říkal po utkání 27. kola soutěže dvaadvacetiletý útočník, který na východ Čech zamířil před touto sezonou.
Přitom jste zápas měli dobře rozehraný, po prvním poločase jste vedli a měli v něm i další šance, jenomže brzy po přestávce jste dostali dva góly a zápas se zcela otočil. Proč?
Vedeme 1:0 po prvním poločase, v kabině si řekneme, že nemůžeme dostat gól, ale místo toho je to jinak, jako kdyby všechny řeči zůstaly v kabině. Najednou je to bez emocí, všechno bylo špatně.
Nestalo se vám to poprvé, třeba v předcházejícím zápase s Vlašimí jste předvedli něco podobného, ale soupeř toho naštěstí pro vás nevyužil. Co s tím?
Bohužel. Kdybychom na hřiště přenesli všechno to, co si říkáme před zápasem a i během něj o přestávce, tak je to úplně něco jiného. Místo toho jsme na hřišti byli ve druhé tak trochu jako mrtvoly.
Přesto nebylo nic ztracené a brzy poté, co jste dostali druhý gól, jste mohl právě vy vyrovnat. Trefil jste ale bohužel jen břevno. Smůla?
Ani bych neřekl, tohle musím proměňovat, Bylo to někde pět metrů od branky, jasná šance. A asi jen dvě minuty poté, co jsme dostali gól na 1:2. Kdybych ten gól dal, možná bychom se tím dostali zpátky do zápasu a dalo by se s tím něco dělat.
Nepovedlo se a nepovedlo se vám ani vyrovnat.
Přitom oni na konci a možná ještě mnohem dřív kondičně odpadli, my toho ale nevyužili. Je to velká škoda, tohle mrzí všechny. Víme, o co jsme hráli, a asi se nám to úplně ztratilo, ne jen vzdálilo.
Vy jste v Prostějově nehrál na hrotu jako v předcházejících zápasech, ale vzhledem k tomu, že jste hráli na tři útočníky, tak na straně hřiště. Nebyl to pro vás problém?
Neřekl bych, neřešil jsem to. Podle mě to není až takový rozdíl, jen se možná trochu víc brání, něž když hrajete úplně na hrotu.
Bylo to vidět, i tak jste se dostával do šancí. O břevnu ve druhé půli už byla řeč, v několika nadějných situacích jste se objevil už v první. Která podle vás měla ke gólu nejblíž?
Asi ve dvou případech. Při jedné jsem zkoušel křížnou střelu na zadní tyč a šlo to těsně vedle, chyběl kousek. Při druhé jsem byl v pokutovém území faulovaný, což pak ukázal záznam, jenomže jsem nespadl. Kdybych spadl, asi by rozhodčí penaltu pískl, protože faul byl jasný. Kdybychom penaltu proměnili, asi by se utkání už v první půli změnilo a bylo by to jiné, než co potom přinesla druhá půle. Už bychom si to asi nějak ukopali.
