„Děláme věci, které jsou i v reprezentační pauze důležité. Nabíráme kondici, věnujeme se fyzické síle. Ale všichni věříme, že to nebude mít dlouhého trvání,“ říká hradecký kouč Zdenko Frťala po prvním tréninku, který připomněl jaro. Ve chvíli, kdy je jisté jen jedno: vzhledem k nepředvídatelnému vývoji koronavirové nákazy je všechno nejisté.
Jak je složité naplánovat tréninky v době, kdy se neví, co bude zítra, natož za pár dnů?
Ještě v pondělí jsme trénovali v počtu, který nebyl až tak omezený, mohlo nás být dvacet a to nás ani nebylo. Pak už jsme museli reagovat na vládní opatření a naskočit na režim, ve kterém jsme se vrátili o půl roku zpátky.
Jak to vypadá?
Trénujeme ve skupinách, děláme věci, které jsou i v reprezentační pauze důležité. Nabíráme kondici, věnujeme se fyzické síle... Kvůli počasí bohužel nejde, abychom si vytáhli ven pomůcky, třeba činky. Opatření respektujeme, ale asi nejen nás mrzí, že sice trénujeme, ale zápasy hrát nemůžeme.
Hodí se zkušenost z jara, kdy jste po úplném zákazu začínali také ve skupinách?
Stále jde spíš o organizaci. Snažím se reagovat na to, co nás pálilo před reprezentační pauzou. Byl by čas, abychom víc analyzovali u videa, bohužel ani to není možné. Aspoň ne tak, aby u toho byl celý tým. Takže spíš to probíhá na bázi individuální komunikace. Nic z toho pro nás ale není nové.
Nemáte obavu z toho, co s týmem pauza udělá poté, co jste měli povedený vstup do sezony?
Všichni to máme stejné, nikdo není zvýhodněný. Až se soutěž rozeběhne, půjde o to, abychom si nepřipouštěli, že jsme vypadli z rytmu. O tomhle jsme se bavili už na jaře, kluci nebudou rozehraní, hra nebude mít takové parametry, jaké by měla při pravidelném zápasovém rytmu... Na to se musíme připravit. Všichni ale věříme, že tenhle stav nebude trvat dlouho, zápasový rytmus se nedá ničím nahradit.
Ke všem opatřením patří i to, že nesmíte využívat vnitřní prostory stadionu. Velká komplikace?
Velká v tom, že nemáme prostory na regeneraci, což chybí hodně. Po zátěži tak nezbývá než pasivní odpočinek, ale regenerace aktivní chybí, i tomu musíme trénink v současné době přizpůsobovat.
Co další možný vývoj?
Tohle je pro odborníky, jejich fakta a data. Jako fotbalisté jsme se snažili udělat maximum pro to, abychom mohli hrát. Teď je to ale opravdu improvizace. Nevíme, co bude za dva týdny, za týden, za den.
Máte podobný pocit zklamání jako trenér Jablonce Petr Rada, který si povzdechl, že má z testů rozpíchaný nos a k ničemu?
Chápu to. My sice můžeme dbát na dodržování všemožných protokolů, ale do hry vstoupí i rodinní příslušníci... Asi proto přišla tahle opatření.
Co hráči, musíte jim vyhánět z hlav černé myšlenky, třeba že se hrát nebude hodně dlouho?
Je to jiné, než když jsme v téhle situaci byli na jaře poprvé. Už to tolik nerozebírají, není to tak aktuální, abychom se o tom bavili každý den. Kluci počítají s tím, že se minimálně v horizontu dvou týdnů hrát nebude. Není to pro ně nic nového.
