Ani ne týden měl dosavadní šéftrenér mládeže na to, aby pozvedl uvadající tým, který z deseti zápasů ukořistil pouhých sedm bodů. "Když jsem vešel poprvé do kabiny, sálalo z ní napětí. Nálada určitě není optimální. Ale cítím vnitřní sílu, kterou bych klukům rád předal. Věřím, že jediná výhra může mužstvo nastartovat," míní Kafka, který zažil dosud nejhektičtější týden trenérského života.
Co stihl s hráči provést? Nic velkého. "Jde jen o to, aby kluci zjistili, že fotbal umí, a aby tomu věřili, až vkročí na hřiště. Nesmí se bát, chybu udělá každý, jinak by byli v Barceloně. Podle mě chybí málo, abychom hráli výš."
Kafka zhlédl v dosavadním průběhu soutěže dvě utkání. Kromě zahozených šancí viděl i věc, která by se stávat rozhodně neměla, zvlášť v profesionálním fotbale. "Hráči musí bojovat, mít nasazení, nesmí jim být jedno, jak zápas dopadne. Je potřeba zapracovat na jejich myšlení," tvrdí Kafka. K tomu mu sloužily i pohovory s jednotlivými fotbalisty.
Angažmá muže, jenž přišel do Zbrojovky už jako hráč v první polovině 80. let, má prozatím jen krátké trvání. Teprve v pondělí bude následovat schůzka s vedením klubu, kde budou obě strany řešit, jak dál.
"Jsem duší zbrojovák a pokračování u áčka bych se určitě nebránil, a dokud u něj zůstanu, jsem připraven bojovat. Postup by byl snem, který už jsem tady jednou zažil jako hráč. Věřím, že když se nám povede zvítězit, bude to dobré znamení i pro lidi. Ti čekají na nějaký pozitivní impulz v brněnském fotbale," přemýšlí.
O pozvednutí áčka se bude snažit i kvůli snazší práci s mládeží, do níž se pustil na konci června. "Čím horší výsledky má áčko, tím hůř se jedná s rodiči, které se snažím přesvědčovat, aby jejich děti hrály u nás. Takhle oni mi řeknou: Pane Kafka, co by náš kluk ve Zbrojovce pohledával. A raději ho směřují do stabilizovaného a nejlépe prvoligového klubu," vysvětluje.
"Kdybychom byli nahoře, jedná se s nimi úplně jinak. I když budeme ve druhé lize, pořád tu je jméno a zvuk Zbrojovky," myslí si. Áčko tedy hraje o víc, než si hráči myslí.
