Hráče pouze mrzelo, že v Bukurešti nevyhráli

B u k u r e š ť - Bylo pár minut po zápas v Bukurešti. Před prosklenou kabinou stál slávistický trenér František Cipro. V ruce žmoulal starou, rozdrbanou, šedou čepici. "Vzal jsem si ji sem od syna, ani o tom neví, už několikrát mi přinesla štěstí," vysvětloval Cipro. Měl dětinskou radost z postupu. Z kabiny bylo slyšet, jak si vesele prozpěvuje záložník Pavel Horváth. Všichni cítili ohromnou úlevu po tom, co v posledních hodinách v Rumunsku prožili.

"Věřili jsme, že tři góly tady nemůžeme dostat," přesvědčoval Richard Dostálek. Konečně se ve Slavii chytil, zažívá parádní závěr podzimu. Z pěti gólů, jež Slavia nastřílela obávané Steaue ve dvou zápasech dal jen on tři.

"Vyrazil jsem do brejku, a když mi Ivo Ulich vrátil tak krásně míč, musel jsem gól prostě dát." Hráči se navzájem plácali a přáli si, ať už jsou pryč.

"Domácí opláceli, štípali, kopali, chovali se jako zvířata," zlobil se útočník Luděk Zelenka.
Co Rumuni vyváděli, však i chápal. "Diváci je dohnali k tomu, že byli vzteklí." V závěru zápasu měl Zelenka šanci, Rumuni se jen vyděšeni ohlédli za letícím míčem, ale trefil tyč.

"Už jak jsem kopl mi bylo jasné, že to do brány nepůjde. To jediné mě mrzí, že jsme tady nevyhráli. Ale nic se neděje. Byl to parádní podzim. Potřebujeme si odpočinout, ale na druhou stranu škoda, že to ještě nepokračuje."