Slávistický záložník Lumír Sedláček se po vystřídání mučil na lavičce. "Bylo to hrozné. Kdybych byl na hřišti, tolik bych to neprožíval. Tam je člověk zabrán do hry a takový zvraty ani nevnímá."
Bylo to divoké, nevídané a úchvatné představení. "Kdo tady nebyl, musí litovat," poznamenal Šafařík. Celý zápas se hrál parádní fotbal, ale do 86. minuty mu chyběly góly. Do té doby dal jediný domácí kapitán Kuka, v závěru půle se trefil z penalty. Konec zápasu však neviděl, po hodině hry odstoupil s rozbitou hlavou. "Když odešel, nebyl na hřišti nikdo, kdo by uklidnil naši hru," říkal slávistický trenér Josef Pešice.
Slavia si dlouho hlídala jednogólový náskok, ale ten nevydržel. Pak už to šlo rychle. Když mužstvo dostalo gól, zvedlo hlavu, šlo znovu do vedení, ale zase padlo zlomené k zemi. Nakonec do kolen klesli hosté, na Zelenkovu třetí trefu už nezareagovali. "Štěstí se obrátilo čelem k nám," pronesl kouč Pešice. "Kdybychom hráli taktičtěji, museli jsme vyhrát dva jedna," tvrdil Dostálek. "Ale hrály proti sobě dva vynikající týmy, které měly štěstí v koncovce."
"Mohlo to skončit jedna nula, ale oba týmy dělaly chyby. A bez nich se fotbal nehraje," dodal Pešice.
Smutně kráčel k šatně hostující brankár Laštůvka, nic nepokazil, mnoho nechytil a dostal tři góly. "Ani mi nedali čuchnout, do čeho kopli, byl gól. Ale nemohl jsem nic dělat," naříkal.
Ostravský kouč Jozef Jarabinský nechápal, jak v samém závěru, ještě za stavu 2:2, jeho tým špatně bránil. "Není možné, aby vzadu zůstali jeden na jednoho. To se nesmí stát. Selhali jsme." Přitom na hráče křičel, aby vzadu vyplnili prostor. "Ale nebylo nic slyšet."
Divokým závěrem vyvrcholil nádherný zápas. "Jen kdybych jich bylo víc, lidi by začali na fotbal chodit," dodal Pešice.
