Kontroverzní podnikatel, člen výkonného výboru fotbalového svazu, věřící člověk, významná postava příbramského podsvětí, muž zapálený pro fotbal a zároveň kluk z ulice, jak o sobě sám říkává. To všechno platí o padesátiletém Starkovi.
Do redakce iDNES přišel ve středu v deset ráno. Spolu s ním vstoupili do dveří i dva bodyguardi. Ti se od něj nehnou od loňského května, kdy na Starku několikrát vystřelil neznámý člověk před jeho domem na kraji Příbrami. Starkovi se podařilo utéct do garáže a vyvázl s prostřelenou rukou a hrudníkem. Po půl roce se uzdravil.
"Se svým podnikáním jsem nikdy nikoho nepoškodil tak, aby po mně střílel. Ale bohužel za těch dvacet let, co dělám fotbal, jsem samozřejmě nabitý informacemi, které mohou někomu vadit. S tím já bohužel nic neudělám. Ale doufám, že už se po mně nikdy střílet nebudou," řekl Starka čtenářům iDNES.
V odpovědích se vyjadřoval jasně, nekličkoval, nemlžil.
"Korupce v tomhle státě je na absolutně nejvyšších místech a na absolutně nejvyšší úrovni. Samozřejmě se o tom nemůže psát, tak se vybere fotbal, kde to tolik nebolí a lidi jsou uspokojení. Ale korupce je opravdu ve všech odvětvích v tomto státě," zdůraznil.
"Po tom střílení mi v těle zbylo šest děr. Nikdy jsem nebyl u žádného výslechu, nikdy jsem nepodepsal žádný protokol, takže nevěřím, že to vůbec někdo vyšetřoval. Dnes i když se stane malá dopravní nehoda, tak protokol podepisujete. A že policie ten případ odložila, to jsem se dozvěděl z novin."
Horníka chce angažovat jako poradce
V těchto dnech se o Starkovi mluví v souvislosti, že by rád angažoval Ivana Horníka, kterému vypršel fotbalový disciplinární trest.
Letos v březnu potrestal Horníka za korupci také Obvodní soud pro Prahu 3, který mu udělil sedmiměsíční trest vězení s podmínkou na pět let, pokutu 900 000 korun a desetiletý zákaz činnosti v orgánech a organizacích řízených Českomoravským fotbalovým svazem.
Horník se však proti rozsudku odvolal, takže trest není pravomocný a ve fotbale zatím pracovat může. Odvolací řízení začne u Městského soudu v Praze 27. září.
Angažuje Horníka, i když odvolací soud potvrdí jeho vinu?
"Vina a nevina je věc soudu, a já nemám valné mínění o soudech v tomto státě. Nicméně, to že ho chci angažovat jako svého poradce, je pravda. Určitě to udělám," říká Starka.
"Samozřejmě je to složité i pro něj, protože tu nálepku korupčního krále bude mít celý život, i kdyby se nechal vysvětit a vstoupil do kláštera."
Před fotbalovým Bohem budeme v pořádku
"Ivana znám strašně dlouho a v jeho osobě mám záruku, že za víkend uvidí čtyři fotbalové zápasy, já uvidím další dva, a měli bychom spolu to mužstvo přebudovat tak, abychom se nemuseli v Příbrami bát o ligu," vysvětluje Starka.
"Druhý aspekt je to, že jsem s ním dvacet let kamarád. Vím, že každý udělá v životě špatné věci. Říkám si, že existuje nějaká desetibodová stupnice, podle které nás bude jedou někdo tam nahoře soudit. A až před fotbalového Boha přijde Ivan, tak on řekne: Horník, minus tři body, ale jinak to bylo v pořádku. Já mu v té stupnici z deseti bodů nemohu všechny odečíst. Věřím, že před fotbalovým Bohem budeme v pořádku, že jsme udělali více dobrých věcí než těch špatných."
Došlo také na známé divadelní představení Ivánku, kamaráde. "Hru pánů Čtvrtníčka a Lábuse znám a samozřejmě se mi líbila. Musím říct, že pan Čtvrtníček musel chodit s Ivanem Horníkem už od první třídy, protože to zahrál perfektně," poznamenal Starka.
Ve hře je zmiňován i Starka a to v souvislosti s větou: "Tak čí byly ty peníze? Byly Jardy? Já myslím, že byly Jardy! napsal jeden ze čtenářů.
"Znovu říkám, žádné peníze nebyly, nejsou a nebudou. Já jsem slyšel spousty desetníků, dvacetníků, v odposleších jsem četl o několika desítkách kilo zeleniny, jablek, hrušek a nevím čeho ještě, ale nikdy jsem neslyšel a neviděl peníze. Kdyby Ivan obchodoval se zeleninou takovým způsobem, že by to vydalo na několik kamionů, tak by asi Viktorka nespadla z ligy. Taky by se myslím měli vyšetřovatelé zaměřit na první mančafty v lize. Co dělají oni, když jsou vpředu v lize a když on i s těmi kamiony zeleniny z ligy spadnul."
Chtěl by být předsedou fotbalové svazu? - ptal se jeden ze čtenářů iDNES.
"S tím profilem, jaký v téhle zemi mám, se to stát nemůže. Ale kdybych předsedou byl, garantuju, že by fotbal v Česku vypadal jinak."
Přečtěte si další Starkovy odpovědi
Kdo je Jaroslav Starka
Devět let hrával fotbal za Příbram, věnoval se i boxu a rukavice rád navléká dodnes.
V roce 1988 začal funkcionařit ve fotbalové Příbrami, poté tři roky působil ve Viktorii Žižkov. Když se vrátil do Příbrami, inicioval spojení příbramského klubu se slavnou pražskou Duklou a její stadion na Julisce nakonec osiřel. Starka získal většinu akcií klubu, který na podzim 2001 dokonce hrál Pohár UEFA.
Příbramský šéf je po Machovi, Chvalovském, Gottvaldovi, Komanickém a jiných dalším z řady fotbalových bossů, kteří měli potíže se zákonem. Na jaře 2003 byl Starka zadržován policií pro podezření z únosu bankéře Giuseppe Roselliho. To se neprokázalo.
Loni v květnu na Starku několikrát vystřelil neznámý člověk před jeho domem na kraji Příbrami. Podnikateli se podařilo utéct do garáže a vyvázl s prostřelenou rukou a hrudníkem. Po útoku si Starka obstaral bodyguardy a ti s ním chodí stále. Po půl roce se uzdravil. "Pořád ale mám jizvy na břiše," říká.
"Netvrdím o sobě, že jsem čistý, morální a charakterní. Natropil jsem spoustu hloupostí, některé se ani nevešly do zákonné normy," připouští vlastník nemovitosti, restaurace a veřejných domů v Praze i v Příbrami. "Předmět podnikání se někomu nemusí líbit. Ale připadá mi čestnější, než když šéf banky vytuneluje osm miliard z cizího."
V několika televizních reportážích byla v minulosti Příbram vykreslována jako město, kde vládne mafie, v jejímž čele stojí právě Starka. Ten tato tvrzení považuje za lživá. "Cílem této kampaně bylo zdiskreditovat Příbram a mě v očích obchodních partnerů," tvrdí Starka.
Při loňských valných hromadách fotbalového svazu Starka podporoval kandidáta na svazového předsedu Vlastimila Košťála, na té poslední říjnové Pavla Mokrého. V říjnu byl také zvolen za kluby první a druhé ligy do svazového výkonného výboru.
Kdo zná Starku blíž, říká o něm, že není radno udělat si z něj nepřítele. Ale stejné hlasy jedním dechem dodávají: není zákeřný, jedná zpříma a má obrovský smysl pro spravedlnost.
Sám o sobě Starka říká, že je klukem z ulice. "Nikdo mi nic nedal, musel jsem si všechno vybojovat," ujišťuje.
Starka je podruhé ženatý, má dceru Markétu a syna Jana. O prvorozeného syna přišel za tragických okolností.
