Před odjezdem jste prohlásil, že pokud nepostoupíte, budete to považovat za neúspěch. Platí to i teď?
Ano, platí. Ale musím konstatovat, že úroveň holandského a německého týmu byla nad naše síly. Hlavně zápas s německým mistrem nám ukázal, že jsme do takových zápasů ještě nedorostli.
Z čeho tak usuzujete?
Zápas s Postupimí jsme prohráli za třicet minut. Hrubými chybami a téměř vlastními góly jsme soupeři nabídli jasné vedení. Prohru 0:4 považuji za debakl, to je bez diskuse.
A co ostatní utkání?
S belgickým Wezemaalem jste sice po poločase vedli, ale náskok poté neudrželi.
Ten zápas mě velice mrzí, dlouho to neskousnu. V úvodu jsme dali dva góly, měli jsme asi čtyři vyložené brankové příležitosti, ale nic z toho. A v závěru si brankářka Pincová nechala dát dvě zbytečné branky.
Rozhodly tedy chyby jednotlivkyň?
Částečně, nevyvarovali jsme se hlavně minel v obraně. Naším největším problémem ale stejně byla fyzická kondice.
Soupeřky na tom byly o tolik lépe?
Určitě ano, mají lepší podmínky pro trénink. A co je hlavní: jejich hráčky nemusí chodit do práce jako ty naše. Vždyť některé holky musely do zaměstnání hned po příjezdu.
Jak vůbec hráčky snášely porážky?
V Česku je často nezažijí. Holky nejsou zvyklé prohrávat. Čekal jsem, jak se to na nich projeví. Naštěstí to zvládly dobře: uvědomily si, že musí ještě hodně makat.
Co vlastně na neúspěch v Lize mistrů říká vedení Sparty?
Vedení z toho žádnou tragédii nedělá. Chlapci totiž začali vyhrávat, takže je vše v pořádku (smích).
Takže vám nikdo nic nevytýkal?
Musíme nejdřív udělat rozbor celého turnaje. Ale vedení chápe, že ženský fotbal je ve Spartě na poloprofesionální bázi. Samozřejmě nemůže být nikdo s výkonem spokojený, ale ani to není žádná tragédie. Letos jste byli nasazení přímo do osmifinále.
Jak to bude příští rok?
Nezískali jsme ani bod do koeficientu, takže příští rok bude vítěz ligy muset zcela jistě už do první kvalifikační skupiny.
