Před nedělním utkáním svého týmu s pražskými Bohemians se Lejsal zajímavě rozpovídal i o fotbale v Nizozemsku či o své touze vstřelit gól.
Váš kolega Tomáš Bureš jednou říkal, že útočníci v české lize jsou hodně čitelní. Souhlasíte?
Ten rozhovor jsem četl a vím, na co Tomáš narážel.Určité věci v trénincích jsou zažité a v českém fotbale nejsou takoví hračičkové jako Brazilci, Španělé nebo i Holanďané, co si rádi hrají s balonem a dokážou něco vymyslet. V tomto ohledu jsou čeští hráči čitelní. Ale když dostanou dost prostoru, tak toho umí využít, a tomu je potřeba zabránit.
V minulé sezoně jste hrál nizozemskou ligu. Jsou tam hráči kreativnější?
Ta soutěž je odlišná hlavně v tom, že obránci dávají soupeřům víc prostoru a fotbal je útočný. Holandský fanoušek je na toto náročný a proti českému nebo italskému je odlišný v tom, že ho nezajímá výsledek jako takový, ale hra. A ta je opravdu velmi útočná. Hodně mančaftů hraje na tři útočníky a ti se po faulech kolem vápna hned zvednou a rozehrají. U nás byste si přitom řekli: máme standardku a dva vysoké obránce, tak půjdou do vápna.
V Nizozemsku nejdou?
Tam se to neděje. Hned se rozehraje a zase se hraje fotbal. Nejde jen o klasickou českou uličku, ale dbá se na to, aby byl hráč kreativní a potěšil fanouška. Kvůli tomu se to všechno dělá. Myslím si, že na to Nizozemci dlouho dopláceli na mezinárodní scéně. Neměli to tak propracované, trenéři jsou spíš volnější a říkají hráči, ať si jde užít fotbalu. Dopláceli na to, že chtěli hrát fotbal za každou cenu, a výsledek pro ně byl druhořadý. My jsme odlišní, snažíme se mít hlavně propracovanou obranu. Proto jsem rád, že letos Olomouc a Plzeň dokazují, že útočný fotbal slaví úspěch. Diváci jsou spokojení a to je směr, kterým by liga měla jít.
Diváci spokojení jsou, ale co brankáři?
Tam je to trošku horší. Když jsem v Holandsku poprvé nastoupil, tak jsme venku prohráli 1:4. Říkal jsem si, proč hrají tak volně, že jim něco řeknu. Doma pak byl zase zápas se spoustou šancí, ale přišla Evropská liga a najednou byli obránci u hráče, chodili do skluzů, faulovali na půlce, takže dokázali přepnout. Ale to se vám vždycky nepodaří. Samozřejmě se vždycky musí vycházet z obrany, ale i když jsem brankář, tak se mi líbí útočný fotbal, protože je pro diváka zajímavější.
LETECKÝ DEN. Brankář Brna Martin Lejsal chytá ze vzduchu míč před skákajícím olomouckým útočníkem Pavlem Šultesem, kterého se snaží rozhodit obránce Jakub Červinek.
Nelákalo vás někdy dát gól? Třeba z penalty?
Když jsem začínal s fotbalem, tak jsem za mladší žáky hrával a za starší chytával. V poli jsem hrál středního záložníka a nějakou branku jsem vstřelil, takže znám tu radost. Navíc se mi hodně líbil Chilavert, který dokázal výborně hrát nohou. Myslím, že to je dobře a u brankářů by to tak mělo být. Měli by vědět, jak se cítí útočník, aby pak jeho záměr dokázali lépe vystihnout. A co se týče toho gólu, tak bych po něm toužil, ale nejsem na tom tak dobře, abych kopal standardní situace. Takže bych mohl leda v poslední minutě běžet na roh, ale to by zase znamenalo, že prohráváme. Takže jsem klidnější, když dopředu nemusím.
Netroufl byste si ani na penaltu za rozhodnutého stavu?
Já jsem zastáncem toho, že kdybych měl jít kopat penaltu, tak bych měl být tak dobrý, abych ji kopal i za stavu 0:0. Za stavu 4:0 bych to kvůli respektu k soupeři neudělal.
Přejděme k brněnskému týmu. Minulou neděli jste nečekaně vyhráli v Teplicích, v čem se ten zápas lišil od předchozích?
Cítil jsem, že jsme o něco silnější a soudržnější, že opravdu jdeme pro body. Každé vítězství nám pochopitelně přidá na síle a věřím, že to teď doma dokážeme. Situace proti Bohemce je ale trochu jiná, protože zatímco v Teplicích jsme mohli jen překvapit, teď bychom měli vyhrát a budeme muset tvořit.
Když jste poprvé nastoupil proti Mladé Boleslavi, byl to váš první zápas po půl roce. Jak rychle jste se v brance otrkal?
Pro mě je fotbal láska, takže je jedno, jestli budu hrát po půl roce nebo po roce, vždycky ve mně převládne odhodlání. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že by to mělo špatně dopadnout. Šel jsem do toho s tím, že co ve mně momentálně je, to odvedu, a jestli to bude, nebo nebude stačit, to se uvidí. Dostali jsme spoustu branek, ale teď cítím, že je mančaft nejen v obraně poctivější. Už tam nejsou takové výpadky, že by jeden nedoběhl, druhý nedoběhl a třetí vyběhl úplně mimo. Pořád je na čem pracovat, ale už jsme postoupili o krok výš.
Jak jste na tom vy? Řešíte svou budoucnost v Brně?
Vůbec. Jdu zápas od zápasu a jsem rád, že hraju. Smlouvu mám ještě na tři měsíce, a jak to bude dál, to ukáže čas.
