Ještě hlouběji o něm vyprávěl před tím v prestonském hotelu Marriott, kde klubová výprava bydlí už od soboty, od ligového triumfu v Boltonu.
Dosáhli jste jeden ohromný cíl. Koncentrace musí zákonitě povolit. Jak se tomu bráníte?
Většina kluků vypadla loni v semifinále s Monakem a nechce si to zopakovat. Všichni je viděli ve finále, byli lepší a nejednou se ocitli venku. To byla tragédie. Teď mají titul a nechtějí, aby zůstal jen u toho.
Utkání budeme sledovat v on-line reportáži |
A co Liverpool? Může jen získat, nic ho netlačí.
Hrajou doma, pro ně je úspěch už semifinále. Vynahradili si jím páté místo v lize. Oni hodně
střídají výborné výkony se špatnými, nic mezi.
Proč jim zrovna Liga mistrů vychází?
Asi vědí, že při zaváhání tady není cesta zpět. V lize prohrajou a mají ještě kupu zápasů před sebou.
Jak zvládáte v Chelsea kombinaci více soutěží? Obvykle kdo chce všechno, tomu ten největší cíl uteče...
My jsme si to rozdělili. Když hrajeme pohár, nemyslíme na ligu. Když máme Ligu mistrů, zapomeneme na Premier league. Každý zápas pěkně zvlášť. Pak si nelámeme hlavu s tím, že po lize čeká pohár a tak, a jak to zvládneme.
Co je pro vaše fanoušky víc - anglická liga, nebo Liga mistrů?
Myslím, že liga. Čekali na triumf padesát let. Vezměte si, že lidi chodí třeba třicet let na fotbal a teď se toho teprve dočkali. Liga mistrů je zase obrovská motivace pro hráče, je to něco vyššího. I když z Chelsea moc lidí, myslím, ligové tituly taky nemá. Nejvíc jich nasbíral Jirka Jarošík, že jo. Čtyři ve Spartě, jeden v CSKA a teď tady.
Brzdili jste oslavy?
Jen jsme si přiťukli šampaňským a pak měli normální večeři. Každý ví, co nás čeká. Užijeme si to o víkendu doma proti Charltonu.
Můžete být prvním Čechem, přesněji českým fotbalistou, který si zahraje finále Ligy mistrů. Víte to?
Do třetice všeho dobrýho, že? Pavel Nedvěd, ani Jára Plašil si nezahráli, to vím. Bylo by to nádherný. Každopádně se tam někdo dostane, buď já, nebo Bary se Šmícou.
Bude to zajímavější zápas než minule 0:0 v Londýně?
Chce to, aby padl gól, pak se začne hrát. Nám stačí dát gól a pak už i remíza. Můžeme hrát na 1:1, proto je pro nás výchozí pozice 0:0 docela dobrá.
Vychytáte zase reprezentačního kamaráda Baroše?
Nebudu to zakrývat, jak mě těší, že jsem to chytil zrovna jemu. Až se potkáme v nároďáku, určitě mu to připomenu. Kdyby dal gól, byl by na koni zase on. A když ho dá teď? Klidně mu ho přeju až na 1:1 v poslední minutě.
Obáváte se skvělé atmosféry na Anfield Road, která požene Liverpoolské do boje?
Byla tam fantastická i v lize. Pohltí každého a oni toho dokázali využít, doma uhráli dobré výsledky. Ale mně to je jedno, hlavně ať lidi řvou.
Liverpoolu schází Xabi Alonso, pomůže vám to?
Nám zase chyběli Duff, Robben. To se stává, fotbal je týmový sport, jeden hráč ho nedělá. Jako důležitý článek v přechodu do útoku jim ale určitě scházet bude.
Trénovali jste penalty?
Ne. Za celou sezonu jich máme za sebou hodně. A kdo chce, může si je dát sám po tréninku.
Jak se na ně připravujete vy? Byl jste jejich králem při mistrovství Evropy do 21 let před třemi lety, kdy jste získali zlato. Vaši předchůdci-specialisté mívali kartotéky s bohatými záznamy...
Já se rozhoduju podle momentálního pocitu. Dneska už každý každého tak dobře zná, že si málokdo troufne něco opakovat, nebo dělat pravidelně.
Jak se hecujete před takovým zápasem v kabině?
Těsně před nástupem na hřiště trenér určí jednoho hráče, který zakřičí pro všechny nějaký bojový pokřik.
Vy už jste to taky prováděl?
Jasně.
Česky?
Anglicky.