Sparta a Hlavice, to asi musí být ve vašich očích velká propast.
Ani ne. Hlavice je specifický vesnický klub. V zabezpečení zas tak velký rozdíl nevidím. Máme tady dvě travnatá hřiště, sice skromné, ale čisté kabiny, saunu, masérnu... Problém je, že na venkovní zápasy cestujeme až v den utkání, a to při větší dálce není ideální. Taky tady nejezdíme na soustředění do tepla, ale celou zimu trávíme na umělce.
Nějaké rozdíly přece být musí, ne?
Jasně, na Spartě je špičkový stadion a měli jsme tam dvě kabiny: čistou, kde jsme se převlékali, a špinavou, kde jsme po tréninku odkládali zpocené věci. Jinak to jsou drobnosti: v Hlavici máme malou televizi, na Spartě visela velká.
Má Hlavice něco, co ti velcí ne?
Srovnal bych to se svým prvním působením v lize s Bohemkou. Tamto byl taky takový menší rodinný klub, všichni se znali a v pohodě spolu vycházeli. Tohle se mi v Hlavici líbí taky, je to hodně osobní.
Jak to vypadalo při vašem působení v Petrohradu?
Měli jsme tréninkovou bázu, kde byl veškerý servis. Byl to opravdu luxus, i co se týče množství lidí, kteří se nám věnovali.
Uložil jste si vydělané peníze?
Nebyl jsem hloupý člověk, který by si momentálně užil a nemyslel do budoucna. Nehraju, nesázím, nechodím do Fortuny, ale investuju. Ano, peníze mám velice zajímavě uložené.
Když jsme u hazardu. Co říkáte osudu trenéra Petržely, který se z toho léčil? Byl jste takříkajíc jeho kůň, ne?
Je to tak. Nechci pana Petrželu omlouvat, ale byl v Rusku pod tlakema převážnou část roku trávil úplně sám, takže si chodil peníze užívat tímhle způsobem. Kdyby tam měl rodinu jako my hráči, možná by to řešil jinak. Je to určitě škoda a doufám, že už se těch věcí vyvaruje. Byl bych rád, kdyby zase někde začal trénovat.
Pořád trénujete děti v Boleslavi?
Ano, ročník 2002. Zatím trénujeme dvakrát v týdnu. Docházím i na dopolední tréninky fotbalové akademie. Baví mě to, pořád je to o fotbale, ale přitom je to zároveň odreagování od těch v uvozovkách velkých fotbalových problémů.
Nemáte nabídky z vyšších soutěží?
Před časem jsem do médií naznačil, že už se nechci stěhovat z Boleslavi, a že bych bral nabídku někde z okolí, kam se dá dojíždět. Bohužel se nikdo z toho okruhu neozval.
Tak jste to možná neměl říkat.
Možná neměl, ale na druhou stranu, kdybych to neřekl, někdo by mě možná chtěl přemlouvat a znovu by se začalo otvírat, jestli jo, nebo ne. Takhle jsem to jednou uzavřel nadobro a už není co řešit.
