Poraďte mi: kam vyrazit v okolí Liberce, abych potkal divoké prase?
Za Ještědem je jich dost, směrem ke Křížanům. Ale já zatím nemám štěstí, nic jsem ještě netrefil. Slyším jejich zvuky, ale bohužel je nevidím. A navíc: teď v sezoně nemám na výlety do přírody moc času.
Po odchodu reprezentanta Marka Čecha se z vás stala liberecká brankářská jednička. Jak se v této roli cítíte?
Každopádně jsem rád, že chytám. Ze tří zápasů jsme dvakrát vyhráli (doma s Olomoucí a v Brně -pozn. red), ale mohlo to být lepší. Se Slavií jsme měli získat aspoň bod. Škoda.
Do jara jste vstupovali v oslabené sestavě. Jak vám po domácí prohře se Slavií bylo?
Určitě jsme byli zklamaní, že jsme vyšli naprázdno. Ale na druhou stranu, hráli jsme dobře, akorát ty góly tomu chyběly. Teď v Brně jsme odehráli srovnatelně dobrý zápas, ale byli jsme i produktivní. V tom byl ten rozdíl.
Liberec dostal na jaře tři góly. Vyčítáte si některý z nich?
Asi ten s Olomoucí. Míč zaplaval ve vzduchu, pak skočil... To zamrzí.
Zbyněk HauzrBrankář fotbalového Liberce, narozen 20. dubna 1973. - Při zranění Antonína Kinského v létě 1999 se chopil prvoligové šance a zařadil se mezi nejlepší brankáře soutěže. Ve Slovanu však většinu doby působil jako brankářská dvojka, byl i na hostování v Plzni a Budějovicích. |
Nenapadlo vás v tu chvíli, že jste udělal chybu a dáváte šanci svým konkurentům v liberecké brance?
Ne, vůbec. To se stane. Třeba německý Dortmund teď dostal úplně stejný gól. V prvním poločase s Olomoucí jsem navíc měl dobré zákroky, takže jsem si z toho nedělal moc hlavu.
Liberec v zimě opět prodával hráče a moc se mu proto nevěřilo. Vyburcovalo vás to?
Určitě jsme se ještě víc semkli. Odešla řada hráčů a uvidíme, co bude dál, ale zatím nám to šlape. Někdo si možná myslel, že teď půjdeme dolů, ale my chceme dokázat, že to není pravda. Pořád myslíme na nejvyšší příčky.
V Liberci jste dlouhá léta, ale jasnou brankářskou jedničkou jste se stal až nyní. To čekání asi vyžaduje hodně trpělivosti, že?
Samozřejmě, trpělivost je potřeba. Ale člověk musí brát věci, jak přicházejí. Pořád bojovat, pořád se nevzdávat.
Dělal jste dvojku Kinskému a pak i Čechovi. Nenapadlo vás někdy, že přestoupíte jinam?
Určitě jo, něco se nabízelo. Člověku není příjemné, když nechytá a jen sedí na zadku. Ale klub to tenkrát nechtěl.
Jak to?
Čekala nás kvalifikace Ligy mistrů a Liberec nechtěl nikoho z brankářů pustit.
Považujete se za jednoznačnou libereckou jedničku, nebo cítíte, že o tu pozici musíte bojovat s Bolkem a Uvarenkem?
Bojuju sám za sebe, ne proti nim. Jsou to kolegové. Oba mají kariéru před sebou. Péťa Bolek chytal dobře druhou ligu za Hlučín, ale samozřejmě taky potřebuje dostat šanci. Maxim se tady rozkoukával, pak byl dlouho zraněný, ale do budoucna je to brankář, který může Liberci pomoct.
Když v zimě odešel Marek Čech, cítil jste od začátku, že ho nahradíte právě vy?
Vytušil jsem, že by to mohlo vyjít, ale stejně jsem si musel vybojovat pozici v přátelských utkáních i na tréninku.
Jak se vám hraje za nově složenou obranou, ve které na postu stopera nahradil bývalého kapitána Zápotočného mladík Polák?
Zatím je to bez problémů. Honza Polák je hodně nadějný fotbalista, dobře čte hru a na to, kolik mu je let, je to komplexní hráč, který to má v hlavě srovnané. Hraje jednoduše, zbytečně nic nekomplikuje. Možná mu chybí trochu lepší rozehrávka, ale nahrazuje to bojovností.
V příštím kole hostíte poslední Slovácko. To by měla být jasná záležitost, ne?
Takové zápasy jsou nejhorší. Soupeř zaleze na vlastní půlku a my do něj musíme bušit. To nám moc nejde. Je to hodně ošidné. Třeba Brno taky překvapivě vedlo na Slavii 1:0, ale domácí to nakonec otočili. I my to musíme zvládnout, jestli chceme pomýšlet na nejvyšší příčky.