"Mám výčitky vůči klukům, kteří běhali celých devadesát minut a já jen střídal." Když penaltu neproměnil, zděšeně se chytil za hlavu. Diváci zapískali. Po zápase první zmizel v kabině, kamarádi jej utěšovali. V noci si už zápas nepřehrával znovu na videu, neměl chuť vidět penaltu. "Fotbal je krásný i krutý. Kdybych kopl na druhou stranu, tak se tu bavíme, jakou mám odvahu a jak jsem to udělal dobře. Barcelonu bychom už porazili, oni by asi už gól nedali. Jak málo někdy stačí." Až po zápase se dozvěděl, že penaltou proti Bordeaux se znemožnil spoluhráč Horst Siegl. Nevěděl to, Hapal byl totiž ještě loni na podzim hráčem Tenerife.
Někomu to přišlo jako troufalé, když si vzal míč dvě minuty před koncem za stavu 1:1. Naskočil do zápasu jako náhradník a moc se mu nedařilo. Ale jako jediný projevil statečnost. Hráči, kteří byli na penaltu určeni, to totiž vzdali. Lokvenc se držel zásady, že faulovaný ji nemá rozehrávat, Rosický i Jarošík se cítili unavení, Fukal si nevěřil. A tak šel nejzkušenější v týmu - třicetiletý Hapal. "Čekal jsem, že se tři čtyři kluci o penaltu poperou," byl překvapen trenér Ivan Hašek nechutí hráčů. Neměl přesto Hapala zastavit? "To nejde. Je zákon, že kopat musí ten, kdo se cítí. Do toho nemůže trenér zasahovat," tvrdí Hašek.
Vadil mu jen způsob, jakým Hapal penaltu provedl: ze dvou kroků a slabou střelou. Už nejistý pohyb dával tušit, že to zle dopadne. "Já si věřil," tvrdí Hapal. "Teď vím, co mě čeká od lidí, jen tak mi neodpustí. Jsem ale statečný a silný, přečkám to. Musím dobře hrát, aby mi odpustili. Říkám si, že pro mě osobně je štěstím, že Hertha nevyhrála nad Portem." V tom případě by Hapalova penalta mohla znamenat vyřazení Sparty. "Teď si přeju, aby nám nějaký jeho gól zajistil mistrovský titul," drží mu palce trenér Hašek.
Někomu to přišlo jako troufalé, když si vzal míč dvě minuty před koncem za stavu 1:1. Naskočil do zápasu jako náhradník a moc se mu nedařilo. Ale jako jediný projevil statečnost. Hráči, kteří byli na penaltu určeni, to totiž vzdali. Lokvenc se držel zásady, že faulovaný ji nemá rozehrávat, Rosický i Jarošík se cítili unavení, Fukal si nevěřil. A tak šel nejzkušenější v týmu - třicetiletý Hapal. "Čekal jsem, že se tři čtyři kluci o penaltu poperou," byl překvapen trenér Ivan Hašek nechutí hráčů. Neměl přesto Hapala zastavit? "To nejde. Je zákon, že kopat musí ten, kdo se cítí. Do toho nemůže trenér zasahovat," tvrdí Hašek.
Vadil mu jen způsob, jakým Hapal penaltu provedl: ze dvou kroků a slabou střelou. Už nejistý pohyb dával tušit, že to zle dopadne. "Já si věřil," tvrdí Hapal. "Teď vím, co mě čeká od lidí, jen tak mi neodpustí. Jsem ale statečný a silný, přečkám to. Musím dobře hrát, aby mi odpustili. Říkám si, že pro mě osobně je štěstím, že Hertha nevyhrála nad Portem." V tom případě by Hapalova penalta mohla znamenat vyřazení Sparty. "Teď si přeju, aby nám nějaký jeho gól zajistil mistrovský titul," drží mu palce trenér Hašek.
