Hapal patří k Olomouci

O l o m o u c - Ta náklonnost je vzájemná. Pavel Hapal má rád Olomouc a Olomouc jeho. Nad kariérou jedenatřicetiletého fotbalisty nesvítilo vždy slunce. Dlouho jej mučilo zranění, pak se obtížně dral zpět. Do reprezentace, jíž byl předtím stálým členem, se už zpátky nedostal. Na jeho letech strávených v Olomouci však neleží žádný stín. Když byl tady, pokaždé se mu dařilo. "V Olomouci jsem moc spokojený," pochvaluje si Hapal. Ještě tak dva roky chce hrát, nemyslí si ale, že by se kvůli tomu stěhoval. "S fotbalem skončím tady." Po sedmi letech v cizině se do Česka definitivně vrátil loni v lednu. V Olomouci čekali, že půjde k nim. Před rokem, když ho španělské Tenerife do klubu na půl sezony půjčilo, vytáhl mužstvo do Poháru UEFA.

Hapal však Olomoucké rozčaroval: vybral si Spartu. Zlákaly jej lepší peníze i Liga mistrů. Zpočátku pravidelně hrál, očekávanou oporou se ale nestal. Pak proti Barceloně v Lize mistrů hloupě zahodil za stavu 1:1 penaltu, a z protiútoku se trefil soupeř. Místo cenného skalpu Sparta ostrouhala.

Od té doby si Hapal ve Spartě pořádně nezahrál. Stal se z něho štvanec. Fanouškům se znelíbil. Vyzývali ho, aby odešel. "Táhni!" křičel na něj dokonce z vozu vzteklý taxikář, když šel Hapal kolem něj.

"To bych přežil. Víc mě štvalo, že jsem nedostal šanci chybu napravit. Čekal jsem, že mě trenér Hašek podrží, ale to se nestalo. Kluci začali vítězit a on nejspíš neměl důvod sahat do sestavy. Já ale chtěl hrát." Tak se v létě sebral a ze Sparty zmizel. Do Olomouce, kam jinam. Sigmu to stálo přes osm milionů korun.

"Neváhali jsme," vzpomíná kouč Leoš Kalvoda. "Věděli jsme, že Pavel je stále velký hráč." Byl to skvělý nákup. Olomouc rychle Hapala vzkřísila. Tvoří hru, sám na podzim nasázel sedm gólů, nejvíc z mužstva. Je motorem ofenzivy. Loni zbídačený klub, třesoucí se do posledních kol o záchranu, nyní kvete, drží se na druhém místě. Pokud by tam vydržel, čeká ho Liga mistrů.

Fotbalista znovu cítí důvěru. Přiznává, že ho to obrovsky zvedlo. Je ústřední postavou mužstva, ne jedním z mnoha. Vzorně plní úlohu hecíře. "Do utkání na Slavii nemohl Pavel nastoupit a já cítil, jak strašně v kabině chybí," vypravuje Kalvoda. "Byla tam chladná atmosféra." Hapal nakonec do šatny zašel a spoluhráče nažhavil. Ti vlétli na hřiště a brzy vedli 2:0. Konečná remíza pro ně byla málo.

V Praze by si zvykl, ale doma je na Hané. Pochází z Břestu nedaleko Olomouce, v jejímž dresu do velkého fotbalu vstoupil. Bydlí tam ve vlastním, blízko syna z bývalého manželství. Se současnou přítelkyní čekají v květnu miminko.

"Nezjišťovali jsme, jestli to bude holka, nebo kluk." Drží mu teď i zdraví. Pro smolaře, který si v květnu 1996 zlomil nohu a po řadě komplikací se úplně uzdravil až za dva a půl roku, je to velmi důležité.

Diváci v Olomouci ho milují, je pro ně hvězdou. Tady má jistotu, že vzteklého taxikáře nepotká.