Totéž zřejmě odpovíte i mně, že?
Co mám poslední zprávy, vypadá to teď buď na Ajax Amsterdam, nebo na AS Monako. Počítám, že do jednoho z těchto klubů zřejmě půjdu.
Kdy budete konkrétně vědět, do jakého to bude?
Hodně brzy. V nejbližších dnech, možná už v pondělí.
Víc by se vám chtělo do Ajaxu, ne? V nizozemském klubu byste potkal spoluhráče z reprezentace Tomáše Galáska.
Z tohoto pohledu by to určitě bylo výhodné. Tomáš mi už asi čtyřikrát volal a tvrdil, že mě trenér Ronald Koeman chce. Já jsem ale zatím ještě neviděl konkrétní nabídku ani od jednoho klubu, ty mi manažer Nehoda teprve předloží. Takže nyní těžko mohu říct, kam bych šel raději.
Ani vám není jeden z těchto dvou klubů sympatičtější?
Z těchto dvou klubů ne.
Dres Juventusu už mám
Jiné by to bylo, kdybychom se bavili o Itálii?
Tak to určitě. Kdybych si mohl vybrat, šel bych nejraději tam. Itálie mi byla vždycky blízká. Líbí se mi italská mentalita i to, jak tam lidé fotbalem žijí.
Ještě řekněte, že jste odmalička fandil Juventusu, který se o vás zajímal!
A víte, že vlastně ano? Ještě jako kluk jsem byl v Itálii s rodiči na dovolené a u stánku jsem si koupil právě dres Juventusu. Možná bych ho ještě někde našel.
A další dres Juventusu nepřibude? Možnost přestupu do Turína už definitivně padla?
Úplně snad ještě ne, ale nevěřím tomu. Pořád se mluvilo, že jako cizinec mimo Evropskou unii půjdu do Juventusu za útočníka Salase. Jenže nějak se vše zkomplikovalo.
Neptal jste se Pavla Nedvěda, který v Juventusu hraje?
Mám od něj vzkazy přes našeho společného agenta Zdeňka Nehodu. Ten poslední byl, že se neví, jestli půjde Salas z Juventusu na hostování nebo na přestup. Ale abych pravdu řekl, už se víc soustředím na Monako nebo Ajax.
I Dortmund, o němž se rovněž mluvilo, jste z hlavy vymazal? I tam jste měl české „špiony“: Kollera a Rosického.
S nimi jsem se vůbec nespojil, řeči o Dortmundu jsem nikdy nebral moc vážně.
Zato jste jeden čas musel brát vážně nabídku z Ruska. Zase byste mohl jít za krajanem: přemlouval vás Jiří Jarošík k přestupu do CSKA?
Neřekl bych, že přemlouval, ale určitě by tam chtěl mít parťáka. Párkrát mi volal, že o mě CSKA hodně stojí.
Jenže vy jste si postavil hlavu a do Ruska odmítl jít.
Já řekl i Jirkovi Jarošíkovi, že proti Moskvě vůbec nic nemám. Ale ve třiadvaceti se mi tam opravdu nechtělo, Západ mi dá po fotbalové stránce podle mě o dost víc.
Nešlo vám o peníze?
O ty mně půjde ve třiceti. Kdyby mi bylo tolik, do CSKA bych asi šel. Nyní chci fotbalově růst.
Poslední vysněný krok
Stále mluvíme o přestupu, ale zatím jste pořád ve Spartě. Kdyby přestup nevyšel, byl byste zklamaný?
Ono to vyjde... Víte, já už jsem na přestup připravený.
Připravený? Jako že například umíte cizí jazyk?
To zrovna ne. Chvíli jsem chodil na italštinu, pak jsem nestíhal. Stejně budu asi potřebovat mluvit jinou řečí.
Tak jak to se slovy o připravenosti myslíte?
Připraven jsem hlavně psychicky. Už od zimy se říkalo, že v létě odjedu, s tím pocitem žiju dlouho. Navíc myslím, že na odchod nastal ten správný čas. Připravil jsem se i na to, že začátky nebudou lehké, pro mě byly těžké i chvíle po přestupu do Sparty. Ale Sparta byla můj první vysněný krok na cestě vzhůru. Přestup do zahraničí naopak bude ten poslední.
Promiňte - co jste si vysnil?
Nejdřív Sparta, pak reprezentace, potom cizina.
Odkdy jste si to takto pěkně „nalajnoval“?
Když jsem hrál v Drnovicích a začalo se říkat, že půjdu do Sparty.
Nervózní jsem nikdy nebyl
Oddychnete si, až se váš přestup konečně rozlouskne?
Proč bych měl?
Myslel jsem si, že vás ty nekonečné dohady už musely otravovat.
Jsem rád, že budu vědět, na čem jsem. Ale z přestupu jsem nikdy nervózní nebyl.
