V dnešním Betisu našel už jen dva bývalé spoluhráče. "Ureňa dnes dělá asistenta trenéra a na lavičce mezi náhradníky seděl Caňas. S oběma jsem hrál, ale jinak už jsou tam všichni noví," řekl někdejší znamenitý záložník, který během kariéry nastřádal v dresech Ostravy, Olomouce, Vítkovic a Opavy přes tři stovky ligových startů a dal 69 gólů.
"Ale když jsem před zápasem postával s kamarádama u stadionu, udělalo mi velkou radost, že i po těch deseti letech mě poznali někteří španělští fanoušci, kteří šli kolem. Volali na mě a srdečně mě zdravili."
Dnešní šéftrenér mládeže v NH Ostrava se při vítězném duelu Betisu (1:0) přesvědčil, že španělské mužstvo hraje fotbal, jaký on sám ze svého angažmá pamatuje. "Pořád staví na vynikajících individualitách, které ale všechno fotbalové umění dávají týmu. A jak jsem si všiml, jeho silnou zbraní zůstává vynikající technika a rychlé narážečky, kterými přehraje kdekoho."
K prvním minutám zápasu, které patřily jednoznačně Žižkovu, osmatřicetiletý Grussmann řekl: "Po zápase jsem o tom se španělskými fotbalisty mluvil, protože mě to taky zajímalo. Říkali, že vlastně ještě byli v kabinách. Aniž by prý Viktorku podceňovali, nenapadlo je, že se do nich takhle obuje. Takže jim chvíli trvalo, než se do zápasu dostali. Však se na ně také trenér mohl z lavičky ukřičet. Ale pak už si prý věřili."
Podle Grussmann začala na Pražany platit právě jedinečná soupeřova technika. "Zase se dostáváme k těm bleskovým kombinacím a narážečkám. Na to bylo radost se dívat. Řekl bych, že díky téhle mezihře mělo mužstvo Betisu tak ze sedmdesáti procent míč pod kontrolou. A to prostě domácí hráči nemohli uběhat. A sledovat s míčem Denilsona, to byla nádhera. I ten jeho gól z osmnácti metrů, kdokoli jiný by z takové dálky zkusil dělovku, ale on přesně, i když taky patřičně tvrdě zamířil k tyči."
Žižkovští fotbalisté po zápase litovali, že v úvodu nějakou šanci neproměnili. Zápas by pak vypadal jinak - shodovali se. "Já si to ale nemyslím," oponuje Grussmann. "I kdyby Betis dostal gól, hrál by stejně sebevědomě a Viktorku by přehrál. Minimálně by vyrovnal. Už před zápasem jsem byl přesvědčený, že Betis v Praze neprohraje."
K domácímu mužstvu žádné velké výhrady neměl. "Žižkovští hráči dělali, co bylo v jejich silách. Jenže když proti sobě máte viditelně kvalitnějšího soupeře, moc si vyskakovat nemůžete," uvedl. "Snad jen ten závěrečný nápor mohl přijít přece jen dřív. V posledních deseti minutách už se toho moc stihnout nedalo."
V odvetě 2. kola Poháru UEFA Grussmann pražskému celku moc šancí nedává. "Samozřejmě se nedá říct, že ve třetím kole je definitivně Betis. Ale srovnání kvalit obou soupeřů mluví jasně ve prospěch Španělů. Navíc si Žižkovští můžou být jistí, že v ochozech bude na čtyřicet tisíc diváků. O to víc mě ale šokovala ta slabá návštěva na Strahově. To mi domácích hráčů bylo líto."