„Z toho poslední dva v Neugersdorfu v páté oberlize. Ale jako návrat do většího fotbalu to neberu. V Německu to má vyšší úroveň, je to něco mezi naší druhou a třetí ligou,“ tvrdil 28letý gólman po turnaji v Dubí, kde si odbyl premiéru v brance Varnsdorfu.
„Sice jsme neuhráli žádný výsledek, ale byli jsme spolu jen pár dnů, kádr se obměnil. Viděl jsem tam i pozitivní věci. Parta je tu výborná, kouč nám kladl na srdce, že to tady má být hlavně rodinná záležitost. Nechce tu nikoho, kdo by vybočoval. To mi vyhovuje,“ byl nadšený Samoel.
S fotbalem začínal v Liberci, pak šel do Slavie, odtud chodil po hostováních. Před německou érou strávil půl roku na Žižkově. Jak se ocitl zrovna ve Varnsdorfu?
„V Německu mi končila smlouva, Varnsdorf hledal gólmana, tak jsme se přes Honzu Nezmara, mého spoluhráče z Neugersdorfu a jinak sportovního manažera ligového Liberce, s panem Gabrielem (varnsdorfským šéfem) domluvili na zkoušce.“
O trenérovi Frťalovi měl Samoel reference od svého bratrance Jana Šislera, momentálně hráče ligového Brna. „Trénoval ho v Čáslavi, takže jsem o koučovi nějaké informace měl. Jen samé pozitivní.“
Z Německa se ale gólmanovi moc nechtělo. „Ale došlo k nějakému nedorozumění, nedomluvili jsme se. Tak jsem si musel hledat něco jiného,“ vysvětluje gólman, jenž sice prošel velkými kluby, ale na prvoligový start zatím čeká.
Třeba se dočká zrovna ve Varnsdorfu. „Každý by lhal, kdyby neříkal, že se chce dostat, co nejvýš může. Já nejsem výjimka, postupnými krůčky chci nahoru.“
V tom případě je pro Samoela Varnsdorf ideální klub. V posledních sezonách si dává nejvyšší cíle. „Vím, že tu mají vysoké ambice, letos skončili v druhé lize na čtvrtém místě, to je pěkný výsledek. Takže budu rád, když tady budu moct zůstat a pracovat. A třeba se někam odrazit.“
