Fotbalisté Příbrami v pondělní ligové dohrávce v Teplicích od 60. minuty vedli 1:0, jenže o jedenáct minut později překonal Pařízka nešťastně jeho spoluhráč Penner. O chvilku později se nechal za úder loktem do soupeřově obličeje vyloučit příbramský Otepka. A po Navrátilově faulu už v nastaveném čase kapituloval Pařízek při teplické penaltě.
"Bohužel, závěr byl strašně hektický a já už se při té Doležalově desítce nesoustředil tak, jak bylo zapotřebí," glosuje Pařízek.
První penaltu před přestávkou jste ale Verbířovi zlikvidoval.
Známe se od žáků, já hrával za Mladou Boleslav a Pavel byl v Neratovicích, setkávali jsme se ve všech možných krajských a později i reprezentačních mládežnických výběrech. Dobře jsem na něm poznal, že si moc nevěří. Navíc Radek Divecký, který ho zase zná z Teplic, mi radil, abych při té penaltě zůstat stát. Tak jsem to risknul a Pavel mi trefil nohy.
Na koho jste pak po zápase zuřil nejvíc?
Na celý svět. Že bych se zaměřil na někoho konkrétně, to ne. Jsem hodně emotivní typ, tak tím spíš jsem to nesl opravdu těžce. Zuřil jsem kvůli tomu, že jsme nedali pozor na centrované míče, že jsme míče neudrželi v záloze ani vepředu. Zuřil jsem na všechny a na všechno, bylo mi hrozně.
Když dal Buryán gól Poštulkovi gól a vedli jste 1:0, to jste nejspíš měl jinou náladu.
Blesklo mi hlavou, páni, my tady snad vyhrajeme. Jenže pak přišel ten Pennerův vlastenec. Ale říkal jsem si, že když jedna jedna udržíme do osmdesáté minuty, tak aspoň bod bude náš.
Je asi zbytečné ptát se, jestli jste Pennerovi něco vyčítal.
Samozřejmě, že ne. Míra je obrovský bojovník, nechal by na hřišti duši. Já v té situaci na tu Krmašovu hlavičko trochu povyšel z branky, ale když jsem zaregistroval Míru, že to chce odkopnout, zastavil jsem se. Bohužel, přehodil mě obloučkem, za který by se nemuseli stydět ani Panenka s Poborským dohromady.
Ale Otepkovi jste za tu červenou kartu asi svoje řekl, ne?
To si pište, že za rámeček si to nedal. A ještě to schytá od trenéra a klubového vedení. Tak zkušený fotbalista a provede zrovna tohle. Ve chvílích, kdy Teplice začaly pořádně tlačit a my na hřišti potřebovali každou nohu.
Chvíli před koncem jste zběsile vylétl k rozhodčímu Patákovi a dalo se lehce poznat, že ho nechválíte. O co šlo?
Vytočilo mě, že když mě chvíli předtím Kroupa trefil do hlavy a já se ze země jen těžko sbíral, tak Paták nechával hru začít míčem rozhodčího. Já přece neříkám, že mě Kroupa trefil úmyslně, ale jako náš přímý kop to posoudit mohl.
Nebál jste se, že si vykoledujete některou z karet?
To ne. Vulgární jsem nebyl, jen jsem prostě cítil křivdu a musel jsem to Patákovi říct. I s ním se znám ještě z třetí ligy, když jsem chytal v Semilech a za Admiru. A on tu třetí ligu pískal.
Za chvíli jste od něj stejně dostal žlutou kartu za zdržování.
Škoda, že pro mě to byla třetí. Už zkrátka nesmím zdržovat.
