Nadšení fanoušci Sigmy jej při oslavách vítězství v poháru a záchrany ve fotbalové lize po konci sezony takřka vysvlékli do naha. Brankář Zdeněk Zlámal jim rozdal rukavice, dres, trenky i štulpny. Kvůli cenným darům se však jejich velkým oblíbencem nestal.
Šestadvacetiletý gólman má za sebou mimořádnou sezonu. Chytal v reprezentační formě a na Hané se modlí, aby jednání o jeho přestupu z Bari dopadla zdárně. "Připoutám se tady k brance. Chci zůstat," uklidňuje příznivce v rozhovoru pro MF DNES.
Víte, že se umíte ze všech sigmáků nejvíce radovat?
Já to mám hrozně rád. Kluci o mně říkají: 'Ty chytáš naplno a oslavuješ naplno.' Já dělám všechno naplno. Jsem trošku extremista. V Olomouci jsme dosáhli historického úspěchu a ten si musím užít. Jinak by mě to mrzelo.
Jak si ceníte trofeje pro vítěze domácího poháru?
Moc, protože já skoro celou kariéru hraju o záchranu. Zažil jsem to ve Zlíně, v Liberci i naposledy ve Slavii.
I letos v Olomouci.
Pro Sigmu je ale tato sezona díky poháru nejúspěšnější v její historii. Jsem rád, že jsem součástí fantastického týmu. Náš slogan 'Jsme jeden tým' jsme splnili, nebyly to pouze fráze. Přeji si, aby to neskončilo. Bohužel je po sezoně, ale jdeme dál. Myslím, že když budeme takto hrát a držet při sobě i příští ročník, tak bychom mohli bojovat o titul.
Budete u toho i vy? Končí vám hostování a Bari o vás stojí.
Říkám každému, že se tady připoutám asi k brance. Nevím, jak to Bari udělá. Jestli ji rozřeže...
Musíte být přece profík a plnit si povinnosti ze smlouvy. Jinak by vás mohla UEFA potrestat.
Pan sportovní ředitel Bari Angelotti mi volá a říká, že mě tam chtějí, že budu jedničkou a že udělali chybu, když mě pustili. Já mu na to odpověděl, že měli možnost, abych za ně chytal. V přípravě jsem za Bari nedostal ani jeden gól, kousl jsem se, ale řekli mi, že budu dvojka, přestože je jejich jednička pustila šest branek. Byl jsem rozčarovaný. A pak jsem přišel do Olomouce, kde jsou výborní diváci a já budu dělat všechno pro to, abych tady zůstal. Jasně, jsem profík, ale když to nedopadne, tak se asi vážně zkusím připoutat.
Kdo je Zdeněk ZlámalKroměřížský fotbalista se narodil 5. listopadu 1985. Působil v Hulíně, Kroměříži, Spartě, Zlíně, Liberci, Slavii. V zahraničí pak v Udine, Cadízu a Bari, které na něj společně s Udine vlastní práva. Uplynulou sezonu hostoval v Olomouci, pomohl jí zachránit ligu a vyhrát pohár. Není divu, že Sigma nyní usilovně jedná s Bari o jeho koupi. Za reprezentaci odchytal jedno utkání. Jeho strýc František Zlámal je brankářskou legendou Slavie. |
A jsme tam, kde jsme byli...
Víc fanouškům slíbit nemůžu, to musí vyřešit funkcionáři Olomouce. Věřím, že to dobře dopadne a budu tady i na příští sezonu, navíc hrajeme poháry.
Byl byste hodně zklamaný, kdyby to nevyšlo?
To bych byl. Ale já s tím nic neudělám. Do Bari mě to srdcem netáhne, srdce mám tady, protože Olomouc mi dala šanci.
Pořád jste mladý gólman a zahraničí by mělo zůstat vaším cílem.
Neříkám, že do zahraničí nechci. Ambice mám, chci to ještě zkusit v cizině, ale v první lize. Minimálně rok chci však zůstat v Sigmě.
Sezonu jste nazval nejúspěšnější v historii Sigmy. Není to trochu paradox, že tak mluvíte o ročníku, v němž klub po korupční aféře bojoval o přežití v lize?
Tady jde vidět, že jsme se semkli a jízda v českém poháru byla neuvěřitelná. Fanoušci imy jsme si zasloužili ho vyhrát. Na jaře jsme byli třetím nejlepším týmem v lize, hráli jsme výborně. Trofeje si musíme cenit, protože tady byli vynikající hráči přes Vaniaka, Kotůlka, Muchu či Laudu, a až my jsme na Hanou dovezli pohár. To si uvědomíme až později. Zapsali jsme se do historie Sigmy a teď už můžeme umřít. (směje se)
Co je těžší: zachránit ligu, když máte po podzimu jen sedm bodů, nebo vyhrát pohár?
Pro nás byla priorita záchrana. Nedokážu si představit, že by se tady hrála druhá liga. Takové myšlenky mě ani nenapadaly. Pohár ani medaili už nemusím vidět, ale vzpomínky na ty krásné emoce mi zůstanou. Když vám tleskají fanoušci, je to fantastické. Já fotbal nehraji ani tolik pro trofeje, ale pro emoce. Oslavy já zbožňuju.
Myslíte, že vám ve finále poháru se Spartou pomohla i větší touha po první trofeji?
Určitě nám to vyhrála i touha jít za pohárem. Všichni viděli, že jsme měli větší srdce než Sparta. A tohle rozhoduje, ne fotbalové kvality. Chtěli jsme to vyhrát pro Kuču, protože to je nejlepší kapitán, kterého jsem zažil.
Radim Kučera stejně jako trenér Petr Uličný ukončili kariéru s trofejí nad hlavou. To je krásná tečka.
Přesně tak, nejlepší je končit na vrcholu. Oba udělali pro Sigmu hrozně moc. Je to nedoceněné. I někteří fanoušci v jednom zápase na Kuču pískali, byla tam pachuť. Ale teď je legendou. Měli jsme na finále slogan S Kučou za pohárem, splnili jsme mu to a mám obrovskou radost i za něj. On si to doopravdy zasloužil.
Fanoušky jste si získal rychle. Shodují se, že od dob Martina Vaniaka nebyl v Olomouci lepší brankář. Právě Martin Vaniak vás nepustil do branky ve Slavii. Hřeje vás to srovnání?
Martin Vaniak na to, kolik mu bylo let, předváděl ve Slavii výborné výkony. Je to legenda Olomouce i Slavie. Všichni ho mají rádi, mě tam tehdy moc nebrali. Ale to mě psychicky zocelilo. Za názor fanoušků jsem rád, ale je to jenom jedna sezona. Budu se snažit být lepší a lepší, neusnout na vavřínech a dokázat toho víc.
Přitom jste začal v Sigmě bídně – první dvě střely Plzně jste vytahoval ze sítě. Pamatujete?
Jasně, v prvním zápase proti Plzni jsem dostal ze třech střel tři góly a taky pamatuji si, že v dalším kole v Liberci jsem dostal gól i ze čtvrté střely na mě.
A od té doby jste předváděl parádní výkony.
Od té doby se to stupňovalo. Byl to zajímavý začátek. Brankář musí být psychicky silný člověk, nesmí jej nic rozhodit. Jak jsem dostal v Liberci gól ze čtvrté střely, tak jsem se naštval a řekl si: 'Kluci, teď už mi gól nedáte!' Naštěstí se to povedlo. I když jsem tady nechytl ještě ani balon, fanoušci mi už zatleskali. Toho si nesmírně cením. Snažím se jim to vracet.
Podle mě jste měl v sezoně reprezentační formu. Nemrzí vás, že vám nepřišla druhá pozvánka z národního týmu?
Na reprezentaci myslím. Je to můj velký sen. Musím pořád potvrzovat výkony a udržet si stabilní formu. Věřím, že na reprezentaci máma že se do ní ještě někdy podívám. Nevidím důvod, proč bych do ní nemohl jít i z Olomouce. Ale to není moje věc, to je na trenéru Bílkovi.
Sigmu jste výrazně podržel, byl jste nejlépe hodnoceným brankářem soutěže. Je to vaše nejlepší fotbalové jaro?
Jo, ale tohle jsou spojené nádoby fanoušků a týmu. Když vám pomáhají, jde to samo. Jsem Hanák, cítím tady domov a sedlo mi to.
ZASÁHNE? Olomoucký brankář Zdeněk Zlámal se snaží vyrazit míč.
LETECKÉ MANÉVRY. Olomoucký brankář Zdeněk Zlámal sbírá míč před Ladislavem Krejčím, mladým záložníkem Sparty.
ŽLUTÝ TREST. Rozhodčí Roman Hrubeš uděluje napomenutí olomouckému brankáři Zdeňku Zlámalovi (v zeleném).
Ale tým vám zase tolik nepomohl. Nepamatuji se, že by měl v Olomouci brankář tolik práce jako vy letos.
Kluci mi říkají: 'My ti věříme, takže se nebudeme vracet.' Plnili to. (směje se) Aspoň jsem si sáhl na balon. Ale takhle to neberu – v jednotě je obrovská síla. Vemte si Nagano nebo Euro 2004, kde byly výborné party. Tím se mažou rozdíly v kvalitě. Když to tak tady zůstane, pokusíme se příští rok o titul.
Myslíte, že má Sigma takovou kvalitu?
Liga je vyrovnaná. Nemožné neexistuje. Když tady zůstanu, budu chtít útočit na nejvyšší příčky. To si musí dát všichni do hlavy.
Každopádně by to pro Olomouc mohla být zajímavá sezona. Čeká vás hned na jejím startu superpohár i Evropská liga, pokud UEFA nebude proti.
Mohlo by to být zajímavé. Všichni jsme letos zažili obrovský tlak, který byl na nás vyvíjený, abychom Sigmu zachránili v lize. To nás zocelí.
Je právě psychika vaší nejsilnější stránkou? Z tribuny působíte dojmem, že vás inkasovaný gól nerozhodí ani na chvíli. Ne vždy tomu tak bývalo. Vyzrál jste?
Nenarodil jsem se jako bojovník, ale stal jsem se jím. Snažím se zlepšovat. Když dostanu sedm gólů a ještě se zraním, tak mě to nezlomí a hned po uzdravení budu chytat jako předtím. Psychicky mě zocelily zkušenosti ze Slavie či Bari. Dovolím si tvrdit, že už jsem hodně psychicky silný.
Kdy jste si tohle v hlavě srovnal?
Bylo to postupem času. Psychologie je dlouhodobá práce. Pomohl mi Dan Landa. Jsme kamarádi. Tomu patří taky dík. Ukázal mi cestu bojovníka.
Je dobrým psychologem i trenér Uličný?
On je velký psycholog! Působil na nás hrozně pozitivně. Já bych mu tady postavil sochu. Je to olomoucký král. Nemůžeme zapomenout ani na pana Psotku. Tomu patří také velký dík. I pohár patří jemu.
Přiznal mi, že jej trochu mrzelo, že u triumfu Olomouce nemohl být s týmem, byť vám to velmi přál.
To je škoda. My jsme se o tom bavili s klukama v šatně a shodli jsme se, že pohár patří i panu Psotkovi. Odvedl tady velký kus práce. Jeho koučink byl výborný. Škoda, že to dopadlo takhle blbě. Přeju mu, ať se mu daří. Jako trenér má velkou budoucnost. Trenéra s tak perfektními tréninky jsem nezažil. Pan Psotka to dotáhne hodně daleko. Doufám, že naváže na trenéra Brücknera.
VÍTĚZNÝ VLÁČEK. Strojvedoucím slavících Olomouckých se stal brankář Zdeněk Zlámal.
Psotkovo odvolání ale týmu nakonec prospělo, ne?
Byla tady pak příprava, ve které jsme se semkli. Přes maséry, vrátné, paní uklízečky až po hráče jsme všichni drželi za jeden provaz. To bylo hlavní.
Vy jste si hodně pochvaloval i brankářské tréninky Tomáše Lovásika. Pomohly vám?
Byla tady výborná brankářská parta, která mě podporovala. Trenér Lovásik dělal soutěže, v níž jsme hráli o čokolády. Bylo to skvělé. Je to nejlepší trenér brankářů v lize.
Protože jste vyhrál kupu čokolád?
Já většinou neprohrávám, jedině právě s Tomášem Lovásikem, ale ten už trénuje.
Copak vaši náhradníci Martinové Blaha a Šustr na vás nežárlí? Jste je na hřiště nepustil na minutu ani v poháru.
Chtěl jsem, aby si některé zápasy zachytali, jsou to totiž šikovní gólmani, ale rozhodl to trenér Uličný.
Vy i trenér Uličný jste rodáci z Kroměříže. Neuděláte jednu party s pohárem i tam?
Jsme všichni Hanáci. Možná bychom mohli s trenérem Uličným něco vymyslet i doma v Kroměříži. Vítězství Sigmy v poháru patří celé Hané. V Čechách je Haná strašně podceňovaná, ale my jsme ve finále Čechákům ukázali, jak se hrá fotbal! (usmívá se)
