Možná náhoda, ale jinak vyvrcholení velkého tlaku, jemuž předcházely dva šoky - 0:1 a 1:2. "Na ten druhý gól zbývalo míň času. Ale já věřil, že vyrovnáme, fakticky nelžu," přesvědčoval Zelenka.
Dřel jako nikdy. Pořád si nabíhal a rozrážel obranu. "Kdybychom neměli v osmdesáté minutě vystřídáno, šel bych dolů. Už jsem nemohl. Jel jsem na doraz." Musel zůstat a v 83. minutě přišel možná jeho nejpodivnější, zato nejdůležitější gól života.
"Viděl jsem až gólmana, jak marně lapá po míči."
Konec zápasu. Zelenka padá na kolena a chytá se za hlavu.
Ostatní se objímají, on nemá sil.